Podle srovnávací studie přestřelek provedené Brå a zveřejněné v květnu 2021 má Švédsko v Evropě nejvyšší počet obětí střelby na milion obyvatel. Švédsko je navíc jedinou zemí v Evropě, kde se od roku 2005 zvýšil počet smrtících přestřelek.
V nedávné tiskové zprávě švédská policie uvedla: „Hlavní příčinou zvyšujícího se počtu přestřelek a pumových útoků je situace, která převládá ve zranitelných oblastech, kde se obyvatelé cítí ohroženi zločinci, kde otevřeně probíhá obchod s drogami a kde zločinci na některých místech vytvořili paralelní sociální struktury.“
Gangy využívají při své trestné činnosti 12leté děti – také při prodeji drog a přepravě zbraní – v šesti ze sedmi policejních regionů Švédska.
Nová švédská premiérka – sociální demokratka a bývalá ministryně financí – Magdalena Andersson má před sebou nelehký úkol – vypořádat se se stále narůstajícím násilím páchaným gangy a s přestřelkami ve švédských městech. Je pozoruhodné, že jejímu předchůdci Stefanu Löfvenovi se za jeho sedmileté funkční období nepodařilo zpomalit exponenciální růst počtu přestřelek mezi gangy. Švédský parlament v listopadu těsně zvolil Magdalenu Andersson Löfvenovou nástupkyní poté, co Löfven v srpnu oznámil svou rezignaci.
„Švédsko je fantastická země, ale čelíme řadě vážných problémů,“ řekla Andersson. „Mám v plánu obrátit každý kámen, abych zmírnila segregaci a potlačila násilnou trestnou činnost, která Švédsko sužuje….“
Švédsko nečelí jen „vážnému problému“, ale všeobecně katastrofální situaci. Švédsko už léta překonává rekordy v počtu spáchaných trestných činů, přičemž stále odmítá otevřeně mluvit o souvislosti mezi migrací a násilím páchaným gangy. Tato zdrženlivost může být způsobena kombinací politické korektnosti a obav z nesplnění své vlastní deklarované ambice stát se světovou „humanitární supervelmocí“. Již v roce 2019 označil lídr opoziční strany Moderaterna (Umírnění) Ulf Kristersson situaci za „extrémní na to, že země není ve válečném stavu.“
Jakákoliv veřejná diskuse o souvislostech mezi migrací, zvyšující se mírou kriminality a řáděním gangů byla mnoho let považována za tabu. Zveřejňování statistik na toto téma náhle skončilo poté, co je Švédská národní rada pro prevenci kriminality (Brå) zveřejnila dvakrát – v letech 1996 a 2005. V roce 2017 tehdejší ministr spravedlnosti Morgan Johansson odmítl zveřejnit statistiky o etnicitě zločinců ve Švédsku a prohlásil, že jsou irelevantní. Jeho názor tehdy podpořila většina poslanců. Soukromý výzkum na toto téma byl jednoduše ignorován. Přestřelky gangů se však stávaly stále běžnějšími a stále častěji způsobovaly zmrzačení a smrt nevinných lidí a náhodných kolemjdoucích, a proto se postupně tématem diskusí stalo i to, co bylo do té doby tabu.
„To, že velká část problému gangů a organizovaného zločinu a tím souvisejících přestřelek a pumových útoků souvisí s migrací do Švédska v posledních desetiletích, dnes již není tajemství,“ napsal v květnu 2021 v tiskové zprávě šéf göteborské policie Erik Nord.
„Když máte, tak jako já, možnost sledovat tento problém detailně, tak vidíte, že v zásadě každý, kdo v konfliktech gangů střílí nebo je zastřelen, pochází z Balkánu, Blízkého východu a severní nebo východní Afriky.“
Švédská národní rada pro prevenci kriminality (Brå) v srpnu 2021 poprvé po 16 letech zveřejnila novou zprávu obsahující statistiky etnického původu oficiálně zaregistrovaných pachatelů trestné činnosti:
„Rozdíly v páchání trestné činnosti mezi osobami domácího a cizího původu jsou často diskutovaným tématem. Švédská národní rada pro prevenci kriminality (Brå) již dříve publikovala dvě výzkumné studie na toto téma, ale od zveřejnění poslední studie (v roce 2005), která se zaměřila na trestnou činnost oficiálně zaregistrovanou v letech 1997–2001, již uplynulo několik let. Od roku 2001 vzrostla imigrace do Švédska a radikálně se změnilo složení obyvatelstva s migrantskými kořeny. Cílem současné studie je aktualizovat a zlepšit naše znalosti o páchání trestné činnosti osobami jak domácího tak cizího původu.“
Zpráva uvedla:
„Riziko, že budou policií zaregistrováni jako pachatelé, je největší u osob narozených ve Švédsku dvěma rodičům cizího původu, další v pořadí jsou osoby narozené v zahraničí…. U osob narozených ve Švédsku dvěma rodičům cizího původu je riziko, že budou policií evidováni jako podezřelí z trestného činu, o něco více než 3krát vyšší než u osob narozených ve Švédsku dvěma etnickým Švédům. U osob narozených v zahraničí je toto riziko 2,5krát vyšší.“
Podle srovnávací studie přestřelek provedené Brå a zveřejněné v květnu 2021 má Švédsko v Evropě nejvyšší počet obětí střelby na milion obyvatel. Švédsko je navíc jedinou zemí v Evropě, kde se od roku 2005 zvýšil počet smrtících přestřelek. V roce 2020 bylo při 366 přestřelkách zabito 47 lidí a zraněno 117. Od ledna do listopadu 2021 bylo při 290 přestřelkách zabito 42 lidí. Podle Brå:
„Počty zastřelených jsou ve Švédsku ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi velmi vysoké, jedná se přibližně o 4 zastřelené na milion obyvatel za rok. Evropský průměr je přitom přibližně 1,6 zastřelených na milion obyvatel. Žádná z dalších zemí zařazených do studie nezaznamenala tak vysoké relativní nárůsty počtu zastřelených obětí jako Švédsko. Místo toho byl ve většině evropských zemí pozorován pokračující pokles jak celkového počtu vražd, tak i pokles celkového počtu lidí zabitých střelnou zbraní.“
V roce 2019 policie odhadovala, že problém bude přetrvávat i v následujících letech. „Myslíme si, že přestřelky a extrémní násilí mohou ve zvláště zranitelných oblastech pokračovat dalších pět až deset let,“ řekl v roce 2019 šéf švédské policie Anders Thornberg. „Drogy jsou ve společnosti dnes už běžné a obyčejní lidé si je kupují. Trh tedy existuje a gangy o něj budou i nadále bojovat.“
Studie Brå uvádí: „Výzkum ukazuje, že nárůst počtu zastřelených je ve Švédsku silně spojen s kriminálním prostředím ve zranitelných oblastech.“
Švédská policie došla ke stejnému závěru, když nedávno uvedla: „Zranitelné oblasti jsou centrem organizovaného zločinu. Zločinci ze zranitelných oblastí exportují zločin do ostatních částí země.“
Švédská policie definuje „zranitelné oblasti“ jako „geograficky omezené oblasti, které se vyznačují nízkým socioekonomickým postavením obyvatel a kde mají zločinci značný vliv v místní komunitě.“
Podle nejnovější zprávy o zranitelných oblastech, kterou vydala švédská policie 3. prosince 2021, existuje 61 takových enkláv. Některé z těchto oblastí jsou podle švédské policie kategorizovány jako „obzvláště zranitelné oblasti“, které mají ještě hlubší problémy. Ty se vyznačují „systematickými výhrůžkami a násilnými činy“ zejména vůči svědkům trestných činů, extrémně obtížnými pracovními podmínkami pro policii a „paralelními společenskými strukturami. Extremismus existující v těchto oblastech se projevuje systematickým porušováním náboženské svobody a silným fundamentalistickým vlivem omezujícím lidská práva a svobody. Z těchto oblastí pocházejí osoby cestující do oblastí konfliktů, aby se účastnily bojů, a je v nich vysoká koncentrace zločinců.“
Zpráva „Fakta pro změnu – zpráva o 61 zranitelných oblastech Švédska“ uvádí, že ve Švédsku, které má zhruba 10 milionů obyvatel, žije v 61 zranitelných oblastech 556 000 lidí, což představuje 5,4 % švédské populace. Tři čtvrtiny obyvatel zranitelných oblastí pocházejí ze zahraničí; nejčastěji se narodili v Sýrii, Turecku, Somálsku, Polsku a Iráku. Podle zprávy se počet obyvatel zahraničního původu v jednotlivých zranitelných oblastech liší. Pět zranitelných oblastí má podíl obyvatel zahraničního původu 90 % nebo vyšší: čtvrť Rosengård v Malmö, Hovsjö v Södertälje, Fittja v Botkyrce, Rinkeby a Tensta ve Stockholmu a Hjällbo v Göteborgu. Podle této zprávy žije ve Švédsku zhruba 2,5 milionu lidí zahraničního původu a 16,2 % z nich žije ve zranitelných oblastech. V nedávné tiskové zprávě švédská policie uvedla:
„Hlavní příčinou zvyšujícího se počtu přestřelek a pumových útoků je situace převládající ve zranitelných oblastech, kde se obyvatelé cítí ohroženi zločinci, kde otevřeně probíhá obchod s drogami a kde zločinci na některých místech vytvořili paralelní sociální struktury.“
Nová švédská premiérka oznámila, že je definitivně připravena uvalit daleko přísnější tresty, aby gangy zastrašila.
Magdalena Andersson 30. listopadu 2021 ve svém prvním vystoupení oznámila: „Za trestné činy související s gangy budou udělovány daleko přísnější tresty.“
„Nemělo by být možné vyhrožovat svědkům a umlčet je, místo toho by se jim mělo dostat podpory, kterou potřebují k bezpečnému splnění své zákonné povinnosti. Bude snazší zadržet osoby podezřelé ze závažných trestných činů…. Každý, kdo spáchá více trestných činů, by měl být potrestán přísněji. Snížené tresty pro mladé lidi ve věku 18–20 let, kteří se dopustí závažných trestných činů, budou zrušeny. Tresty by měly i u mladistvých pachatelů lépe odrážet závažnost jejich trestných činů.“
Snížené tresty pro mladé lidi byly závažnou překážkou při řešení těchto problémů, protože mladí lidé patří mezi nejčastější pachatele trestné činnosti gangů, které nyní pro své cíle využívají i děti.
Gangy využívají při své trestné činnosti 12leté děti – také při prodeji drog a přepravě zbraní – v šesti ze sedmi policejních regionů Švédska. Ve Stockholmu a Göteborgu policisté údajně uvedli, že do trestné činnosti gangů jsou zapojeny stovky dětí. Podle šéfů švédských zpravodajských služeb se nábor dětí v posledních letech zintenzivnil a podle některých odborníků zločinecké gangy nyní rekrutují dokonce i osmileté děti.
V srpnu 2021 policie zatkla tři mladistvé ve věku kolem 15 let za postřelení a těžké zranění dvou mužů a jedné 60leté ženy – kteří byli náhodou ve špatný čas na špatném místě – ve městě Kristianstad. „Už jsme si na to bohužel zvykli,“ řekla žena, která tam pracuje. „Když se tady střílí v noci, tak se tady potom střílí i ve dne…. Člověk aby se bál, že se k tomu náhodou připlete. “
