Maďarský premiér Viktor Orbán, který odmítl nejen dodávky zbraní na Ukrajinu, ale i jejich přesuny na maďarské území, vysvětlil svůj postoj k Ukrajině v obsáhlém rozhovoru pro list Mandiner.
Na otázku, co vedlo Vladimira Putina k útoku na Ukrajinu, vyslovil názor, že je to vlastně důsledek střetu mezi hlavními geopolitickými hráči. NATO se neustále rozšiřovalo na východ, zatímco Rusko v tom vidělo hrozbu. To je přimělo vznést dva zásadní požadavky, z nichž jedním bylo, aby Ukrajina vyhlásila neutralitu, a druhým, aby se NATO zavázalo, že Ukrajinu nepřijme. Rusové tyto bezpečnostní záruky nedostali, a proto se rozhodli získat je silou.
Rusové v důsledku toho nenávratně přeskupili bezpečnostní mapu kontinentu, protože jejich bezpečnostněpolitická vize je taková, že Rusko musí být obklopeno neutrální zónou. Maďarský premiér však zároveň přispěchal s dodatkem, že válka nemůže být přijatelným prostředkem pro jakékoliv geopolitické cíle, a rozhodně odsoudil Rusy za to, že se rozhodli zaútočit na Ukrajinu.
Orbán se domnívá, že vojenská fáze ruského útoku skončí, jakmile získají dostatečnou převahu na bojišti, a to povede zúčastněné strany k jednání.
Pokud jde o jeho vládu, premiér zopakoval své dřívější stanovisko, podle něhož se Maďarsko musí držet mimo válku a je třeba udělat vše pro to, aby se Maďaři nenechali strhnout ke konfliktu. Potvrdil, že jeho vláda nebude vetovat žádné sankce proti Rusku a nebude tím, kdo by v této věci narušil evropskou jednotu, ale upozornil, že jedna věc je jistá: Rusko bude existovat i po válce a Maďarsko a Evropská unie budou mít své zájmy i po skončení konfliktu.
Orbán se rovněž podělil o své názory na energetickou bezpečnost Evropy v souvislosti s ruskými sankcemi a na geopolitická rozhodnutí, která jeho vláda připravuje v příštích letech. Píše portál RMX.
Pokud jde o klíčové otázky energetické bezpečnosti, Orbán byl toho názoru, že dodávky plynu z Ruska musí pokračovat, jinak by evropské ekonomiky vážně utrpěly. Klíčová je samozřejmě otázka výstavby druhého reaktoru maďarské jaderné elektrárny Paks, která v současnosti dodává 40 procent elektřiny do země. Podle mediálních zdrojů se již nyní stavba opožďuje a místo plánovaného dokončení v roce 2027 ji ruská firma Rosatom, která je za projekt zodpovědná, plánuje předat až v roce 2029.
