Počet lidí s penzijním spořením v tzv. třetím pilíři loni dosáhl téměř 4,5 milionu osob. Problém je v tom, že ačkoliv se experti shodují, že třetí pilíř představuje jen doplňkové pojištění, nespoří v něm mladí a lidé si odkládají jen malé částky.
Důchodová komise se tak bude muset znovu zabývat nastavením pravidel spoření na penze. Problém je, že o spoření ve třetím pilíři loni jednala už dvakrát a na úpravě pravidel se dodnes neshodla.
Navzdory velkému počtu zapojených lidí je ale systém neefektivní, a to právě kvůli lidem samotným. Spořené částky jsou nízké, zaměstnavatelé přispívají asi čtvrtině spořících a starší fondy poskytují nízké zhodnocení.
Stát přitom podporuje spoření příspěvkem u vkladů nad 300 korun. Měsíčně nabízí 90 až 1000 korun podle výše ukládané částky, což ročně vyjde na sedm miliard korun.
Zatímco bude komise dál pokračovat v jednáních o podobě reformy penzí a parametrech dvou pilířů, třetí pilíř zůstane zachován, musí se ale zlepšit jeho fungování.
Jak? To je otázkou, na kterou experti zatím neznají odpověď. Na začátku fungování komise se například více než dvě třetiny dotázaných shodly na tom, že by firmy svým pracovníkům měly povinně přispívat.
To se ale může negativně odrazit v platech zaměstnanců, kdy zaměstnavatelé mohou částku ponížit o to, co by jim ze zákona museli přispět na důchodové spoření.
(zdroj: eurozpravy.cz)
