O záhadných lunárních artefaktech napsal Hoagland knihu Dark Mission: Secret History of NASA. V jedné z kapitol (Křišťálové věže na Měsíci) popisuje neobvyklé geometrické útvary v oblasti kráteru Ukert, které vyfotografovali astronauti z programu Apollo i automatické lunární sondy. Uvnitř kráteru je jakýsi temný objekt trojúhelníkovitého tvaru stojící na světlém podkladě. Snímek evidovaný jako NASA AS10-32-4810 podrobně zkoumal i americký ufolog Fred Steckling a objevil zde i tmavé skvrny, které považuje za vchody do základny pod povrchem Měsíce.
Na snímku označeném LO-III-84M, který zhotovila sonda Lunar Orbiter, objevil Hoagland vysokou věž kuželovitého tvaru. Na měsíčním povrchu, bombardovaném po milióny let asteroidy a mikrometeority, představuje tato „stavba“ opravdovou anomálii. Počítačové zvětšení pak ukázalo neobvyklou vnitřní strukturu objektu – jako by byl protkán šestiúhelníkovými buňkami velkými zhruba sedmdesát metrů. Jsou sice silně poškozené zubem času, ale přesto dosud poměrně zřetelné.
Měsíční „Los Angeles“
Na stejném snímku je částečně vidět také vrcholek jakési krychlové věže, která vypadá, jako by byla zhotovená ze skla. Původně se soudilo, že na snímku je ve skutečnosti zachycen dopad komety na měsíční povrch, ale hypotéza brzy padla. V únoru 1968, kdy byl snímek pořízen, se v okolí Měsíce žádná kometa nevyskytovala. Počítačové zvětšení pak v okolí „věže“ ukázalo ještě další zajímavý detail, který vědci později nazvali „požár v stepi“ – útvar stojí na červeně zbarveném povrchu. Ten je zřejmě směsí skla a jakési látky neznámého původu.
Ve vzdálenosti asi sto mil jihozápadně od „kuželky“ a „skleněné věže“ objevila v listopadu 1967 sonda Surveyor-6 další zajímavou věc. Cosi jako skleněné korálky, které se táhnou po západním horizontu na pozadí vzduchoprázdného měsíčního nebe. Hoagland se domnívá, že jde o optický efekt vyvolaný vzájemným působením slunečního svitu a obří skleněné kupole, která se rozkládá nad povrchem Měsíce.
Skutečnou záhadu představuje snímek NASA AS 10-32-4822, který zhotovilo Apollo 10 v roce 1969. Severozápadně od již zmiňovaného kráteru Ukert je patrná oblast se zřetelnými geometrickými liniemi. Celé to na první pohled připomíná město. Jeden z geologů snímek nazval „Los Angeles na Měsíci“. Na fotografii se na ploše několika stovek čtverečních mil táhnou rovné linie, které připomínají ulice a třídy pozemských měst. Na některých místech „L. A.“ jsou ale viditelné rozsáhlé krátery, které dělají dojem, že „město“ bylo kdysi bombardováno. Meteority ale tyto škody nenapáchaly, spíš to vypadá na použití jaderných zbraní. Nezávislí experti tvrdí, že z geologického hlediska je lunární „město“ poměrně mladé – je mu „jen“ několik set miliónů let.
Na snímku AS 10-32-4822 výzkumníci objevili také obrovský „zámek“ připomínající Neuschwanstein, který postavil Ludvík II. Bavorský. Po zvětšení a podrobném prozkoumání snímku Hoagland usoudil, že stavba je ve skutečnosti zavěšena nad měsíčním povrchem na silných lanech, aby se zrcadlila nad skleněnou plochou, která je instalována na povrchu pod ní.
Kdo to všechno stavěl?
Samozřejmě se nabízí otázka, kdo všechny tyto budovy postavil. Hoagland svou domněnku vyslovil: „Jsem přesvědčen, že projektu Apollo se podařilo objevit důkazy, že Měsíc kdysi obývala starobylá, nicméně lidská civilizace. Založili ji tu naši předkové ve velmi dávných dobách. O tom, že lidé v minulosti zřejmě dokázali kolonizovat Sluneční soustavu, zatím ale víme velmi málo. A to minimum, které jsme objevili, NASA stále tají.“
Stáří lunárních artefaktů odhadované na stovky miliónů let nás tak vrací do éry, kdy naši planetu obývali dinosauři, možná ještě dál. Ačkoli se tomu nechce věřit, vypadá to, že v té době na Zemi žili nejspíš také lidé. Svědčí o tom i archeologické nálezy z USA, například stopy lidských nohou objevené ve státě Utah v geologických vrstvách z období kambria (cca před 540 milióny let), ve státě Nevada z období triasu (cca před 250 milióny let) a v Kentucky z období karbonu (cca před 300 milióny let). Naši dávní pozemští předkové se pak z nějakých důvodů rozhodli osídlit Měsíc, možná i některé planety.
(procproto.cz, foto: Shutterstock)
