V současné době ukrajinské úřady aktivně vyšetřují deset případů znásilnění a mezitím jsou na stole stovky dalších nahlášených případů. „Chci jednoznačně říci, že je to jedna z válečných zbraní,“ řekla náměstkyně ministra vnitra Kateryna Pavličenková. „Uděláme vše pro to, aby tyto zločiny byly zaznamenány, předány mezinárodním institucím a posouzeny mezinárodním soudem.“ Mezi oběťmi znásilnění je kromě žen i několik mužů a velké množství malých dětí, Rusko však obvinění z těchto činů samozřejmě nadále popírá.

Choval se ke mně jako k prostitutce
Vika a Nataša si prošly peklem, když je v noci na 9. března navštívili opilí ruští vojáci ve vesnici nedaleko Kyjeva. Rusové v té době obsadili vesnici v rámci snahy o ovládnutí hlavního města, procházeli se tichými ulicemi a vnikali do domů civilistů, včetně obou žen. Okupanti vytáhli Viku ven, obešli s ní několik dalších domů a nakonec zaklepali na Natašiny dveře. Muži otevřeli dveře, otevřel jim její manžel Saša, který pocházel z Ruska, a tak nepředpokládal, jak velké nebezpečí mu hrozí, až se setká s okupanty. Opilé vojáky poslal pryč, ale jednadvacetiletý Oleg muže střelil do krku, jakmile se k němu otočil zády.

Voják pak vytáhl spící Natašu z postele a vyvedl ji na chodník. Skupina zavedla obě ženy do opuštěného domu, Oleg odvedl Natašu do druhého patra a Viku zahnali do malé místnosti v přízemí, kam pro ni přišel Daniel. Snažila se mladíka odradit od útoku, ale ten jí řekl, aby ho nerozptylovala a „dělala svou práci“. „Nechoval se ke mně jako k manželce nebo matce, ale bohužel jako k prostitutce,“ řekla traumatizovaná Vika televizi SkyNews. „Byl velmi agresivní. Nevím, vzal si Viagru? Nebo možná nějaké drogy. Byl to blázen. Díky Bohu, že mě nezabil a že se mi nakonec podařilo utéct.“

Hodina a půl v pekle
Daniel toho večera několikrát znásilnil Viku a Oleg mezitím asi hodinu a půl znásilňoval Natašu. Mladý muž vyhrožoval Ukrajince, že pokud nebude spolupracovat, zabije jejího syna. „V tu chvíli jsem myslela jen na svého syna, aby ho nezabili.“ Nataša si vzpomněla. Během aktu se cítila „jako živá mrtvola“. „Nevěděl jsem, co mám dělat.“ Oba muži ihned poté opustili dům a Nataša se vrátila ke svému postřelenému manželovi. „Seděl jsem tam až do rána. Nemohla jsem spát,“ popsala.

Obě ženy zůstaly ve vesnici ze strachu, že je nepřátelští vojáci najdou a potrestají. Incident nahlásili až poté, co se okupanti koncem března z vesnice stáhli. Nataša nyní dočasně pobývá v Rakousku. „Je to velmi těžké,“ řekla novinářům. „Ne každý to vydrží. Ale já mám syna, nemůžu čekat a litovat se.“ Vika dostala od příbuzného malého psa, který jí měl pomoci vyrovnat se s touto situací. „Špatně spím. Mám v sobě špatný pocit… Hodně brečím,“ svěřila se.

„Chci, aby se ozvaly i ženy, které byly znásilněny – a vím, že jich je mnoho,“ uzavřela Vika. „Musíte mluvit. Za to musí být potrestáni.“

zdroj

Komentáře

ZANECHTE ODPOVĚĎ