Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová nedávno prohlásila, že vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně je nižší než současných 14,2 procenta v Česku, je chybou, že euro nemáme. Mysleli byste si, že už to všichni dostanou, ale tady je to znovu…
Proč znovu otevírat diskusi o jeho zavedení? Pro TOP 09 party to není nic nového pod sluncem. Jen se starají o své tradiční ovce před komunálními volbami v Praze. Návrh je neškodný, protože my, jak pravděpodobně všichni členové eurozóny vědí, nesplňujeme příslušná kritéria, ale dobře, pojďme diskutovat.
Za prvé, podle metodiky Eurostatu nemáme inflaci ve výši 14,2 procenta, ale 13,2 procenta. Na konci tabulky navíc zjišťuji, že Švýcarsko má zdaleka nejnižší inflaci na úrovni 2,2 procenta. Švýcarsko se svou zcela zpátečnickou protizápadní orientací se stále drží švýcarského franku a své měnové politiky a nechce vstoupit do EU.
Mimochodem, pobaltské země jsou s námi v čele inflační tabulky a mají euro po dlouhou dobu a jen kousek za námi jsou Belgie a Nizozemsko.
Jedna velikost nevyhovuje všem
Se základními znalostmi ekonomie byste měli pochopit, že tempo růstu cen v použité měně závisí pouze na tom, do jaké míry může měnová politika odrážet vývoj reálné ekonomiky – to znamená, v jaké fázi hospodářského cyklu je, její výkonnost, nezaměstnanost a stupeň otevřenosti ekonomiky.
Pochopením těchto závislostí si rychle uvědomíte, proč inflace v zemích se stejnou měnou byla v dubnu 19,1 procenta (Estonsko) a 5,4 procenta (Francie). Je to způsobeno jevem nazývaným jedna velikost pro všechny. Skutečnost, že jedna košile sedí někomu jako rukavice, nevyhnutelně znamená, že někdo jiný je uškrcen a další osoba vypadá jako idiot ve stanu.
Fakta nad slepou vírou
Společná měnová politika v zemích, kterým nevyhovuje, jednoduše poškozuje ekonomiku, zejména pokud tyto země nemají dostatečnou fiskální kapacitu, aby alespoň trochu kompenzovaly Evropskou centrální banku (ECB). Přispívá tak k divergenci hospodářské výkonnosti členských států eurozóny namísto původně slibované konvergence. To není nic nového. Robert Mundell obdržel Nobelovu cenu za svou teorii optimální měnové zóny v roce 1999 před zavedením eura.
Jeden pohled na evropský inflační žebříček je jasným argumentem proti zavedení společné měny v České republice, ne pro ni, alespoň pro ty, kteří nenásledují slepou víru, ale ověřitelná fakta.
Nemusíme ani hovořit o tom, co se stane, až ECB začne tyto sazby zvyšovat a dluhová služba vysoce zadlužených zemí jižní Evropy poroste. Strach z toho je hlavním důvodem pro odkládání zpřísňování měnové politiky a tolerování inflaci devastujících ekonomik na severu kontinentu.
