Průměrná měsíční mzda v Česku je nejvyšší mezi zeměmi Visegrádské skupiny a podle roční studie společnosti Mazars zaznamenala meziroční růst o 12 procent.
Poradenská společnost porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy, aby zjistila současnou úroveň a roční růst mezd na kontinentu.
Průměrná mzda v Česku činí 1 533 EUR, což představuje maďarskou hodnotu 1 369 EUR, Polsko 1 301 EUR a Slovensko 1 185 EUR.
Německo si udrželo nejvyšší průměrnou mzdu ve střední a východní Evropě ve výši 4 130 eur, těsně za ním následuje Rakousko s 3 818 eury.
Naproti tomu nejnižší průměrná mzda je 400 eur v Kosovu, 450 eur v Bosně a Hercegovině a 485 eur na Ukrajině.
Podle údajů Českého statistického úřadu vzrostla průměrná mzda v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 7,2 procenta na 37 929 korun (1 534 eur), ale po inflaci v reálných hodnotách klesla o 3,6 procenta.
Rozdíly v růstu průměrné mzdy v eurech byly v regionu výraznější než dříve. Německo, kde průměrné mzdy vzrostly o 14 procent na základě loňské studie, vzrostlo pouze o 4 procenta. Naopak mzdová úroveň v Rakousku rostla rychleji, a to o 23 procent. V Maďarsku růst také zrychlil na 19 procent. Slovensko vzrostlo o 6 procent a Polsko o 2 procenta.
Studie také uvádí, že daně a povinné příspěvky zaměstnavatelů související se zaměstnaností lidí se letos dále snížily ve 22 evropských zemích. Poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám na daních a povinných odvodech je přibližně 15 procent. Mezi zeměmi však existují významné rozdíly. Zatímco v Rumunsku a Kosovu jsou odvody nižší než 5 procent hrubé mzdy, v Polsku je to 20,48 procenta, v Česku 24,8 procenta u ročních příjmů do 76 330 eur a na Slovensku 35,2 procenta.
Studie také ukazuje, že Maďarsko a Chorvatsko mají nejvyšší sazby DPH ve výši 27 a 25 procent. Průměr v regionu je mezi 19 a 21 procenty. Česká sazba je 21 procent, zatímco v Německu je to 19 procent.
Pokud jde o daně z příjmu právnických osob, Německo má nejvyšší zdanění – jeho maximální výše je 31 procent. Naproti tomu některé společnosti v Kosovu a Litvě platí nejnižší daně, a to 3 % a 5 %. Maďarsko, Černá Hora a Polsko mají 9% daňovou sazbu. Současná sazba daně z příjmu právnických osob v zahrnutých zemích zůstává mezi 15 a 20 procenty. V České republice je to 19 procent.
V případě zdanění příjmů fyzických osob má devět států jedno daňové pásmo, například maďarských 15 procent. Více než polovina zemí v regionu má progresivní zdanění nebo více daňových pásem. V Rakousku je daň z příjmu fyzických osob až 55 procent, ale zároveň, stejně jako v Kosovu nebo Albánii, začíná na nule. Slovensko má tři daňová pásma 15, 19 a 25 procent. Polsko má pásma 17 a 32 procent, zatímco Česká republika má 15 a 23 procent daňových pásem. Píše portál RMX.
Publikace, která kromě zemí V4 zahrnuje Německo, Rakousko, Rusko, Ukrajinu a jihoevropské a pobaltské státy, sleduje především náklady práce, nepřímé daně a různé aspekty zdanění právnických osob a převodních cen.
