Studená válka byla z velké části technologickým závodem mezi Sovětským svazem a Spojenými státy. Obě velmoci se snažily dosáhnout pokroku ve vojenské, vesmírné, výpočetní a vědecké technice a Sověti v druhé polovině 60. let učinili velmi nekonvenční krok.
Pod vedením konstruktéra a inženýra Rastislava Alexejeva začal SSSR vyrábět první prototypy, které se po zkušebních letech ukázaly jako dokonalé, a vysoce postavení státníci se nemohli dočkat, až budou ekranoplány plně k dispozici.
V Sovětském svazu program sponzoroval především Nikita Chruščov, který Alexejevovi poskytl prostor, finanční prostředky, volnou ruku a zakázky na desítky let dopředu. Jak již bylo zmíněno v úvodu, ekranoplán nebyl žádný speciální letoun, vznášedlo nebo loď. Bylo to něco zcela nového, neznámého, něco, čeho se celý svět po léta bál.
Principem pohybu ekranoplánů byl takzvaný “zemní efekt”, tedy zemní jev. Krátká křídla a silný výkon umožňovaly ekranoplánům pohybovat se jen několik metrů nad povrchem země nebo vody a vytvářet “nosný polštář” mezi povrchem a strojem. Na tomto principu je založen způsob, jakým se ptáci vynořují z vody.
Více info a foto zde