„Čínské investice již dorazily do Maďarska. Čína kupuje dceřiné společnosti západních firem v Maďarsku a akcie firem maďarských,“ oznamuje se zřetelnou nelibostí jedno z posledních vydání německého deníku Die Welt.
Připomeňme si: mezi Německem, v současné době již zcela otevřeně „šéfujícím“ Evropské unii, a Maďarskem narůstá v jistém smyslu konflikt. Jde o konflikt „studený“, přesto však stále zřetelnější.
Konflikt se rozvíjí hned několika směry. V konfliktu Maďarska s Georgem Sorosem se evropská byrokracie přidala na stranu Sorose.
Německo (a v souladu s ním také Brusel) dráždí neochota Maďarska podílet se na přijímání běženců; předseda německé sociální demokracie a kandidát na pozici kancléře Německa Martin Schulz navrhuje výrazně omezit podporu EU Maďarsku a dalším zemím, které neplní kvóty pro přijímání migrantů.
Premiér Maďarska naopak v maďarském rozhlasu prohlásil: „Nevzpomínám si, že bychom se my, Maďaři někdy chystali informovat Němce o tom, co se chystáme dělat. Němcům trvale prokazujeme naši úctu a německé politiky prosíme, aby nás nechali na pokoji a nezatahovali nás do svého předvolebního boje.“
Ještě více však Orbán naštval „Evropu“ během návštěvy v Číně na fóru věnovaném Nové hedvábné stezce.
Tam mimo jiné prohlásil, že „čas dominance Západu již uplynul“. V rozhovoru na kameru před čínskými televizními diváky pak Orbán řekl: „Nyní je zde nový světový řád, ve kterém Východ předhání arogantní Západ a ve kterém jejich společná budoucnost není nevyhnutelná. Západ má ale u nás dveře otevřené. Peníze, technologie, znalosti i zisky se nyní budou soustřeďovat na Východě a teprve odtud pak poputují na Západ.“
Jako protinávrh současnému modelu evropské integrace představil Orbán nový model založený na zachování národních ekonomických modelů jednotlivých zemí a jejich strategického partnerství i mimo rámec Evropské unie.
Takto ostré protizápadní vystoupení nemohlo zůstat bez pozornosti. Evropská unie je silně zneklidněna zejména tím, že Čína má v plánu udělat z Maďarska logistické centrum zaměřené na vývoz evropského zboží do EU.
To je i hlavní důvod toho, proč Západ hledá páky, jak si tam zachovat vliv. Die Welt píše,
že „kritika Orbána dosud nikdy nedosáhla takového stupně jako tentokrát“. Publikace v německých médiích obsahují barevné fotografie z protestů proti politice maďarského premiéra.
Die Welt rovněž uvádí, že „do ulic vyšly desítky tisíc lidí, kteří protestovali proti uzavření Sorosovy univerzity“ nebo že „více než 500 předních vědců z celého světa včetně 17 laureátů Nobelovy ceny podporuje Sorosovu universitu“. A tak dále.
V závěru článku se pak Die Welt obrací na Orbána s klíčovým dotazem: skutečně se zříká demokratických hodnot, jak prohlásil v Pekingu, nebo se jen chtěl zalíbit Si Ťin-pchingovi?
Mimochodem Maďarskem plány Pekingu na expanzi do Evropy nekončí. Čína využívá pro posílení své ekonomické přítomnosti a vlivu v EU a ve Středomoří v podstatě všechny existující možnosti.
Například státní Exportní a importní banka Číny vyčlenila kredit 300 milionů amerických dolarů na výstavbu vysokorychlostní železniční tratě mezi Maďarskem a Srbskem. Smyslem je však i vytvoření co nejrychlejší cesty do Řecka.
Řecko je totiž – mimo jiné – i dalším a kratším přístupem do Středomoří kromě cesty přes Černé moře a turecké průlivy Dardanely a Bospor, což může výrazně zkrátit čas dopravy zboží do jižní Evropy.
Poznámka k Německu: I samotné Německo má silné ekonomické vazby na Čínu. Proto je jeho námitky proti čínské expanzi do Evropy a EU třeba chápat hlavně jako přání být „jedinou instancí pro jednání“ z evropské strany. Vstoupit do otevřeného konfliktu s ČLR není Berlín jednak schopen a jednak ani nechce.
(zdroj: eu24.sk, foto: Shutterstock)