Maďarský premiér Viktor Orbán, který se v úterý v Berlíně setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem, se zúčastnil otevřené panelové diskuse pořádané středopravicovým politickým a kulturním měsíčníkem Cicero a deníkem Berliner Zeitung, informuje mandiner.hu.

Nejsem ochoten pomáhat Ukrajincům, aby při tom umírali Maďaři.
Orbán byl nejprve dotázán, kdy bude ochoten přiznat, že Ukrajina je v současnosti obětí ruské agrese. Premiér uvedl, že on sám hned první den řekl, že se jedná o agresi. Poukázal také na to, že Angela Merkelová odvedla při řešení krymské krize v roce 2014 mistrovskou práci a zahájila jednání, která problém izolovala. „Byl to velký diplomatický výkon,“ řekl premiér, podle něhož během současného konfliktu nikdo takový požadavek nevznesl, a proto jsme všichni ve válce. Premiér potvrdil: kdyby byla Merkelová německou kancléřkou, válka na Ukrajině by dnes nebyla.

„Teď se všichni bavíme o tom, jestli Ukrajinci nebo Rusové, místo abychom mluvili o tom, co je v našem zájmu,“ řekl Viktor Orbán. „Nejsem ochoten pomáhat Ukrajincům, aby při tom umírali Maďaři,“ pokračoval. Podle Orbána by se v politice mělo odpovídat za výsledky, nikoli za záměry. Jak vysvětlil, je mu jedno, co si myslí Ukrajinci, podle něj je třeba okamžité příměří a mírové rozhovory. „Tím se liším od vás, kteří odvozujete, co je třeba udělat, pouze z ukrajinské perspektivy,“ rýpl si Orbán do německé vlády a většiny veřejnosti.

Sankce jsou katastrofální a primitivní.
Premiér byl rovněž dotázán, proč se v otázce dodávek energie do Maďarska postavil proti evropskému sankčnímu režimu. Orbán na to reagoval slovy, že „evropská pozice“ může vzniknout, když se sejdou zájmy evropských zemí, a ne když o tom rozhodne někdo v Bruselu. Premiér označil sankční režim Evropské komise za „katastrofální“ a „primitivní“, který podle něj zničí jak Německo, tak Maďarsko. Orbán, který je přesvědčen, že dobře zavedený sankční režim by nevedl k takovému nárůstu cen energií, připomněl: „Komise není ochotna pomoci Maďarsku, které může vzhledem ke svým geografickým a historickým podmínkám nakupovat ropu pouze z Ruska. Vždycky jsem nucen říct, že pokud existuje sankce, mám problém. Pomůžete mi to vyřešit, nebo ne? Pokud mi nepomůžete, budu to vetovat. Pokud mi pomůžete, přijmu řešení a udělám, co chcete,“ vysvětlil premiér.

Moderátor naznačil, že účelem sankcí je zabránit Rusku ve financování války. Jak by ale vypadal chytrý sankční režim, který by poškodil Rusy, ale ne Evropu? položil otázku. Orbán uvedl, že Evropa navzdory sankcím nadále financuje Rusko, protože i když ruskou ropu nekupuje mnoho lidí, její cena stále roste – takže režim je primitivní. „Má smysl uvalit sankce v oblasti, kde jste silnější,“ prohlásil Orbán. Podle jeho názoru není třeba sankce rušit, je třeba je pouze přehodnotit. Premiér řekl, že by měl být zachován „střízlivý zdravý rozum“, a dodal, že pokud „určité skupiny použijí teroristické prostředky“ ke zničení infrastruktury, přes kterou se ropa a plyn dostávají do Evropy, není vůbec jisté, zda bude doprava obnovena. Zdůraznil, že maďarská vláda se obává, že totéž se stane i s Tureckým proudem. Maďarský premiér uvedl, že by nemělo být v zájmu Evropy nahradit ruskou závislost americkou závislostí, ale spíše bychom měli usilovat o to, abychom si jako zákazníci mohli vybírat dodavatele na základě hospodářské soutěže.

Ukrajinsko-ruská válka je dnes otevřená, protože to tak chtějí Američané.
Nelze se také vyhnout otázce, zda Maďarsko svým odporem proti společnému evropskému režimu sankcí nehraje Putinovi do karet. Orbán zdůraznil, že Západ nebyl nikdy tak slabý v celosvětovém měřítku jako dnes, protože mnoho zemí a regionů světa – Indie, Čína, Afrika atd. – se v sankční politice nepostavilo na stranu EU a USA. Proto podle Orbána nezáleží na tom, zda existuje dlouhodobé řešení problému, příměří musí být uzavřeno okamžitě, jinak budou umírat další lidé a válka se ještě více přiblíží Evropě. Proto by podle něj měli všichni evropští politici usilovat o dosažení příměří a nechat „bahnění“ na jindy. Publikum toto prohlášení ocenilo potleskem.

Nádej na mier sa volá Donald Trump
„Nádej na mier sa volá Donald Trump,“ vyhlásil Orbán. Po tomto vyhlásení nasledoval aj potlesk. Akú úlohu zohrá Európa v povojnovom vyrovnaní, je podľa premiéra veľmi veľká otázka – oveľa dôležitejšia ako to, do akej miery v ňom budú mať slovo Ukrajinci. Podľa Orbána to spôsobilo problém aj po druhej svetovej vojne, keďže v Európe nebola vojna nie preto, že vznikla EÚ, ale preto, lebo to  povedali Rusi a Američania. Podľa premiéra Merkelová a Hollande v roku 2014 získali späť európsku suverenitu tým, že nezávisle rokovali s lídrami Ukrajiny a Ruska ohľadom krymskej krízy. Teraz však hrozí, že Európa nebude mať vôbec miesto pri rokovacom stole. „Skôr, než sa zamyslíme nad tým, ako budú Ukrajinci férovo zapojení do vyjednávania, musíme si najprv povedať, ako sa zapojíme my Európania. Lebo teraz to tak nevyzerá,“ vyhlásil Viktor Orbán.

V4 predstavuje konzervatívnu víziu budúcnosti
Diskutovalo sa aj o budúcnosti Vyšehradskej skupiny. Na otázku, či V4 môže mať ešte budúcnosť kvôli individuálnemu postoju Maďarska, premiér odpovedal, že „toto je otázka za milión dolárov“. Podľa Orbána bolo v rámci V4 vždy ťažké spolupracovať na geopolitických otázkach. Zdôraznil, že krajiny Vyšehradskej štvorky predstavujú konzervatívnu víziu budúcnosti, aj cez štvoricu národnej hrdosti, orientáciu na rodinu, antigender postoja a migrácie. Moderátor sa premiéra opýtal, či by sa nemalo Maďarsko, ktoré vďaka svojej histórii zažilo západnú slobodu aj ruskú agresiu, čo najpevnejšie postaviť za euroatlantickú perspektívu Ukrajiny. Orbán priznal, že o tom ešte neuvažoval, potom po krátkej odmlke povedal: Ukrajinskému postoju rozumie málokto lepšie ako Maďari. „Náš Zelenskyj bol obesený po revolúcii 56.“ – uviedol s odvolaním sa na Imre Nagya.

Bez ohľadu na to všetko Orbán stále verí, že prímerie by bolo teraz pre Ukrajinu to najlepšie. Premiér vysvetlil: Ukrajincom musíme ponúknuť možnosť vstúpiť do Európskej únie. „Ale v žiadnom prípade by sme sa nemali pri tom zničiť,“ povedal Orbán, ktorý verí, že Ukrajine nepomôže, ak bude nemecká ekonomika zničená kvôli sankciám. Maďarský premiér zároveň priznal, že netuší, ako zabezpečiť, aby po uzavretí mieru v budúcnosti na Ukrajine nevypukol podobný konflikt. Orbán zdôraznil: teraz musíme rokovať a zamerať sa na prímerie.

„Magický trojuholník“ maďarského politického myslenia
Orbána sa pýtali aj na to, čo si budú myslieť budúce generácie politikov o tom, čo sa deje teraz a akú v súčasnosti robí politiku. Premiér následne načrtol „magický trojuholník“ maďarského politického myslenia: maďarský vodca sa musí vždy pozerať do Berlína, Moskvy a Istanbulu. Z týchto miest pochádzali ríše, ktoré chceli Maďarom diktovať, ako majú žiť a správať sa. Pripomenul, že v mladosti chcel zvrhnúť komunizmus, pretože nechcel tolerovať, aby mu niekto diktoval, ako má myslieť. Keď vám ľudia z Bruselu, Berlína a Paríža chcú povedať, aká má byť maďarská rodina a koľko migrantov treba pustiť, myslí na to, že práve proti tomu bojoval. Maďarský vodca môže byť teda len národne motivovaný a iba bojovník za slobodu.

Podľa Orbána je jeho život politika akýmsi spojenectvom už zosnulých Maďarov s budúcimi generáciami Maďarov, musí zachovať to, čo je dobré, a zanechať svojim potomkom slobodný svet, kde sa môžu slobodne rozhodnúť, ako budú chcieť žiť. „Nachádzame sa v historickej dobe, keď si musíme chrániť národnú identitu a slobodu,“ vyhlásil napokon premiér. Ako posledná odznela otázka ohľadom priebehu Orbánovho pondelkového stretnutia s Olafom Scholzom. „Bolo to veľmi vzrušujúce stretnutie,“ vyhlásil Orbán, podľa ktorého sa so Scholzom dobre debatí. „Že som nedosiahol nič, je už iná vec. Ale odhliadnúc od tohto to bolo dobré jednanie a taký Maďar to vie patrične oceniť,“ dodal so smiechom.

Maďarsku chcú predpísať, aký má mať názor
Východiská nemecko-maďarského bilaterálneho vzťahu sú podľa premiéra dobré z ekonomického aj kultúrneho hľadiska, no je aj dosť problémov. Orbán pripomenul, že zvykol dávať nemeckým kancelárom „ponuky na toleranciu“ – ak je spolupráca už úspešná, prečo nenechať jeden druhého na pokoji? – čo väčšinou odmietajú. Premiér žiadal, aby nemecké vedenie tolerovalo, že v Maďarsku sa na mnohé veci pozerá inak ako v Nemecku, čo Scholz – na rozdiel od svojho predchodcu – vypočul, no neakceptoval. Orbán skonštatoval, že Maďarsku chcú predpísať, ako má zmýšľať o rodovej otázke, keďže aj takzvaný zákon na ochranu detí je jedným z dôvodov, prečo Maďarsko nemôže získať prostriedky na obnovu. Orbán povedal, že túto bitku vybojujú, „ale keby som bol Nemec, bol by somtrochu opatrnejší ako nemecká zahraničná politika v súčasnosti,“ dodal.

zdroj