Pohostinnost
Romové jsou velmi pohostinní, když je navštívíte, budou považovat nejen za svou povinnost, ale i za své potěšení nabídnout vám vše, co je v jejich domě.
O tom se mohla přesvědčit jedna žena, která přišla na návštěvu do romské rodiny jako fotografka, a jakmile se posadila, uviděla před sebou bohatě prostřený stůl, sladké i slané, jen aby se jí líbilo.
Vypadala velmi překvapeně, téměř šokovaně, a o něco později, když se loučila, mi vysvětlila, co ji tak zaskočilo.
“Víte, chodím na rodinná focení a někdy tam musím kvůli práci zůstat celý den. Ale většinou mi nenabídnou ani sklenici vody.”
Nejen to
Romové jsou prý jen muzikanti, neumějí nic jiného než zpívat, hrát na hudební nástroje a tančit. Pravdou však je, že ačkoli je mnoho lidí hudebně nadaných, ne všichni se hudbou živí. Jsou mezi nimi vynikající sportovci, novináři, spisovatelé a malíři. A samozřejmě jsou i tací, kteří vykonávají méně viditelné profese, jako je zedník nebo výroba součástek v továrnách, ale ti se snaží a dělají, co mohou.
Nabídky práce:
Říká se, že Romové nechtějí pracovat, a abychom byli spravedliví, určitě existují i tací, kteří pracovat nechtějí. Méně se píše o tom, že i když si hledají práci, narážejí na překážky, které by v demokratické zemi rozhodně neměly existovat.
Jeden muž například hledal práci jako zedník, a když zatelefonoval potenciálnímu zaměstnavateli a vyprávěl o svých zkušenostech, kterých za mnoho let nasbíral víc než dost, zdálo se, že by vše mohlo dobře dopadnout. Jakmile však padla otázka, zda je náhodou Rom, a muž odpověděl pravdivě, debata skončila a s ní i vyhlídka na práci.
