Pravoslavná církev a její věřící oslavili tento víkend Velikonoce, které se na rozdíl od katolické a protestantské církve konají vždy po židovském svátku Pesach. Věřící na Ukrajině i v Rusku, stejně jako v dalších pravoslavných zemích, zaplavili své velké chrámy, aby si připomněli smrt a znovuzrození Ježíše Krista. Zejména pro tyto dvě země jsou však oslavy hořkosladké. Ukrajinská a ruská pravoslavná církev jsou sice od roku 2018 oddělené, ale s tím, jak se válka na Ukrajině prohlubuje, se zvětšuje i propast mezi oběma vírami.
Od chvíle, kdy nařídil invazi svých vojsk na Ukrajinu, se ruský prezident Vladimir Putin snaží tuto válku zarámovat jako válku svatou. Teprve koncem loňského roku prohlásil, že pomáhá Ukrajině bránit se před západním „satanismem“. Je to jen jeden z dlouhého seznamu důvodů, z nichž mnohé jsou považovány za falešné, které Putin uvedl.
Po celá desetiletí byla ukrajinská odnož pravoslavné církve spojená s Ruskem jedinou uznanou církví v zemi. V roce 2019 však hlava pravoslavné církve v Konstantinopoli v Istanbulu udělila Ukrajinské pravoslavné církvi, samostatnému subjektu bez vazeb na Rusko, status samosprávy.
Znamenalo to, že přibližně 30 milionů pravoslavných věřících na Ukrajině bylo rozděleno mezi Ukrajinskou pravoslavnou církev Moskevského patriarchátu (UOC-MP) a dvě další pravoslavné církve, z nichž jedna je nezávislá Ukrajinská pravoslavná církev.
Odborník na Rusko, který nedávno napsal knihu o Putinově svaté válce, uvedl, že mohou existovat části pravoslavného obyvatelstva, které vyjdou z druhé strany války zraněné a rozzlobené z učiněných rozhodnutí – s tím, že pravoslaví v regionu bylo po léta spjato s politikou.
Od začátku války se objevily zprávy o ruských pravoslavných kázáních v Rusku odsuzujících Ukrajinu a Západ. Patriarcha Kirill, kontroverzní hlava ruské pravoslavné církve a bývalý agent KGB, podpořil Putinovu válku a svým stoupencům řekl, že „oběť při plnění vojenské povinnosti smývá všechny hříchy“.
Na otázku, zda tyto nálady mohou proniknout i do ruských pravoslavných církví na Ukrajině a dále, Dr. Kelaidis odpověděl: „Je to pravda: „Myslím, že na poválečné Ukrajině panuje skutečný strach z občanské války.“
Pokračovala: „V současné době se v této otázce objevují obavy: „Že i když Ukrajina zvítězí, i když vyžene Rusy, [může se něco stát].
„Schopnost Ruska vést tuto válku je poměrně slabá. Nevím, jaké triky má Putin v rukávu, ale pokud se Ukrajině podaří vyhnat Rusko ze svého území, myslím, že by také mohla čelit občanské válce, protože jsou tam tyto [rozdělující] prvky.
„Je to celá pravoslavná církev ukrajinské pravoslavné církve? Jsou to všichni, kdo chodí do těchto kostelů? Určitě ne, protože mluvíte o obrovské části ukrajinské populace. Jsou to staří rusky mluvící lidé na Ukrajině? Určitě ne.
„Ale je tam dost ohnisek proruských nálad a agitátorů uvnitř církve a dalších institucí, abyste mohli mít občanskou válku? Možná.“
Tento měsíc ukrajinští vyšetřovatelé prohledali dům metropolity Pavla Lebeda, představeného kláštera Kyjevsko-pečerské lavry v Kyjevě, odnože ukrajinské pravoslavné církve, která byla dříve loajální moskevskému kléru.
Metropolita Pavel obvinění popřel a tvrdí, že kyjevské úřady nemají žádný právní důvod k vystěhování mnichů a zaměstnanců kláštera.
Když se počátkem dubna objevil u soudu, udeřil na vyšetřování, označil ho za „politický případ“ a řekl: „Nikdy jsem nebyl na straně agrese“.
