„Neříkejte! Ale tak to se musel už úplně zbláznit. Vždyť to by přece znamenalo světovou válku. A atomovou ieště k tomu“..
„Samozřejmě, paní domácí. Víte, já měl takový dojem, že je s ním něco v nepořádku, už když jsem si v době, kdy byl ještě premiér, četl jeho interview s deníkem Právo, a on vám v tom interview minimálně tisíckrát řekl buď, že „vzdor tomu či onomu“ zůstává ledově chladný, nebo že „to či ono“ jej zanechává ledově chladným. No řekněte mi, paní Müllerová, který normální člověk vám bude donekonečna opakovat takovouto pitomou frázi?“
„Jojo, máte pravdu, už tehdy si jej měli začít všímat zdravotníci, Ale to oni ne, to oni snad čekají, až někomu ublíží“.
„Však on už taky ublížil, paní Müllerová. Pár novinářů by o tom mohlo vyprávět, naposledy ten, co strkal fotoaparát do kočárku s Topolánkovou ratolestí. To prý byla rána jako by ji vypálili z křižníku Aurora“.
„Inu je to podivín. No řekl byste do telefonu, milostpane, kdybyste byl premiér, svému podržtaškovi: „s tebou stojím a padám“, jak to v době svého premiérování řekl Topolánek Romanu Dalíkovi?“
„Jistě že ne. A měla byste vy tu náturu, abyste se s takovou pověstí, jakou Topolánek během svého premiérování sesbíral, ucházela v roce 2018 o post prezidenta České republiky?“
„Odpověď znáte, pane Švejk. A víte co je na tom všem nejsmutnější? Že největší procento lidí tohoto nehorázného typu, najdete v politice. Nikde jinde se jimi to tak nehemží, jako právě tady. A přitom právě tady by měl mít zdravý rozum pré. Protože tady jde lidem o život. Ale mluvil jste o tom nápadu Topolánka bombardovat Moskvu. To někde řekl, nebo to někam napsal?“
„“Napsal , paní Müllerová. Do Twitteru. Že prý nechce nikoho k ničemu vyzývat, ale jestli prý není čas začít bombardovat Moskvu a další cíle v Rusku“.
„Jistě. A to aby se nad planetou rozehnal svěží vánek Topolánek. Aneb: Všechno lidstvo spí, Topolánek bdí“.
„Máte paměť, paní Müllerová. Ale já už letím. Začínáme dneska U kalicha dřív. Bude se tam malovat.
Autor: Lubomír Man
