Studie byla zveřejněna v odborném časopise Lancet Healthy Longevity. Tento trend pozorovali i u těch, kteří se touto nemocí nenakazili.
Úbytek kognitivních funkcí, tedy schopnosti mozku získávat a zpracovávat informace, se po začátku pandemie zrychlil, poznamenali vědci.
Hlavními příčinami podle nich byly nárůst osamělosti a deprese, pokles fyzické aktivity a vyšší spotřeba alkoholu, jakož i účinky samotné nemoci.
Studii provedli vědci z britské University of Exeter a King’s College London.
Projekt zkoumající mozkové schopnosti 3124 lidí v Británii zahájili v roce 2014 a plánovali sledovat jejich vývoj po dobu 25 let.
Porovnávali účinky pandemie s výsledky dosaženými před rokem 2020, kdy se začal šířit nový typ koronaviru.
Podle autorů je jejich studie nejrozsáhlejším výzkumem svého druhu. Spojuje podmínky pandemie a velké změny životního stylu vyvolané uzavřením a dalšími omezeními s poklesem kognitivních funkcí.
“Naše zjištění naznačují, že výluky a další omezení, ke kterým došlo během pandemie, měly skutečně trvalý dopad na zdraví mozku lidí od 50 let výše, a to i po skončení výluk. To vyvolává důležitou otázku, zda jsou lidé potenciálně vystaveni vyššímu riziku poklesu kognitivních funkcí, který může vést k demenci,” uvedla vedoucí studie z Exeterské univerzity a odbornice na demenci Anne Corbettová.
Všem účastníkům studie bylo mezi 50 a 90 lety a žili ve Velké Británii.
zdroj: Dennikn.sk, ČTK, Guardian
