V nedávném průlomovém archeologickém objevu, který změní chápání rané historie Evropy, vědci oznámili, že první lidé na evropském kontinentu žili na území dnešní Ukrajiny. Tato zásadní zjištění, publikovaná ve vědeckém časopise Nature, se zakládají na rozsáhlých vykopávkách provedených v blízkosti vesnice Korolevo v Zakarpatské oblasti, kde archeologové objevili stopy primitivního člověka. Nálezy, včetně kamenných nástrojů, byly podrobeny podrobné analýze, která potvrdila jejich stáří na přibližně 1,42 milionu let. Tato data činí osídlení u Koroleva nejstarším známým lidským sídlištěm v Evropě.
Zjištění vyplňují klíčovou mezeru ve vědeckých znalostech o migraci prvních lidí z Kavkazu, kde byli první lidé zaznamenáni přibližně před 1,85 až 1,78 milionu lety, do jihozápadní Evropy, kde se objevili před zhruba 1,2 až 1,1 milionu lety. Výzkum podporuje hypotézu, že Evropa byla kolonizována z východu a že první hominini využívali teplé meziledové periody k osídlování vyšších zeměpisných šířek a relativně kontinentálních oblastí, jako je Korolevo, daleko před středopleistocénním přechodem.
Kromě toho, vědci použili inovativní datovací metodu založenou na kosmogenních nuklidech, která umožnila přesnější určení stáří artefaktů. Tento přístup ukázal, že lidé, pravděpodobně Homo erectus, jedni z našich nejstarších předků, cestovali až do severních oblastí jako Korolevo během teplých interglaciálů, které se vyskytovaly mezi 1,3 a 1,5 milionu lety nazpět.
Nicméně, i přes tato pozoruhodná zjištění, místo Korolevo čelí hrozbě zničení kvůli aktivnímu lomu v této oblasti. Vědci se proto setkali s vedením lomu, aby určili ochrannou zónu kolem archeologického naleziště, zdůrazňující nutnost ochrany tohoto klíčového místa pro pochopení lidské historie.
Tento objev nejenže posunuje dobu prvního osídlení Evropy o více než půl milionu let zpět, ale také zdůrazňuje význam Ukrajiny jako kolébky evropské prehistorie a vyzývá k mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany a studia tohoto a dalších podobných archeologických nalezišť.
Ukrajina – kolébka Evropy i Ruska?
Historický význam Ukrajiny pro Rusko je často spojován s Kyjevskou Rusí, středověkým státním útvarem existujícím od 9. do 13. století, který je považován za kolébku tří východoslovanských národů: Ukrajinců, Rusů a Bělorusů. Kyjev, hlavní město dnešní Ukrajiny, byl v té době centrem Kyjevské Rusi a hraje klíčovou roli v rané historii a kultuře těchto národů. Historické a kulturní vazby mezi Ukrajinou a Ruskem jsou tedy hluboké a komplexní.
Pokud jde o představu, že první Evropané žili na území dnešní Ukrajiny, tato myšlenka vychází z archeologických nálezů, které naznačují, že území Ukrajiny bylo jedním z míst, kde se první lidé v Evropě usadili. Tyto objevy přispívají k našemu chápání migrace a osídlování Evropy prvními homininy.
Přestože tyto historické a archeologické souvislosti naznačují, že Ukrajina hrála klíčovou roli v rané historii Evropy a také ve vzniku národní identity několika slovanských národů, tvrzení, že “jsme všichni Ukrajinci”, je spíše symbolické než doslovné. Tato formulace může být použita k vyjádření společného původu nebo k uznání historického významu Ukrajiny, ale skutečné etnické, kulturní a národní identity jsou výsledkem složitého vývoje a mnoha faktorů, včetně jazyka, kultury, historie a geopolitiky.
Takže zatímco je pravda, že Ukrajina hraje důležitou roli v historii a předhistorii širšího evropského kontinentu a vývoji několika národů, včetně Ruska, koncept “všichni jsme Ukrajinci” je více reflexí historického propojení a vzájemného dědictví, než doslovným vyjádřením současných národních nebo etnických identit.
