Kroužková a Vystrčil si povídali o Rusku, Zemanovi a Klausovi. Víc nebudeme prozrazovat

Rusko díky plynu nabírá sebevědomí, zastavilo plyn pro Polsko a Bulharsko, dokud nebudou platit v rublech. Vypadá to, že Maďarsko bude ochotno přistoupit na ruské podmínky.

„Otázkou je, co je možné, pokud chcete bojovat proti Putinovi a podporovat Ukrajinu, tak k tomu musejí být v zemích podmínky,“ uvedl Vystrčil, že s odpojením ruských paliv to není tak jednoduché.

„Některé země si nedovedou představit, že by v podpoře pokračovaly, pokud nebudou odebírat alespoň část plynu z Ruska. Je to veliký problém, každý se k němu musí postavit, jak nejlépe umí.

Samozřejmě ideální by bylo, pokud bychom v této věci postupovali jednotně a co nejdříve jsme se od závislosti na ruském plynu oprostili,“ pokračoval šéf Senátu.

Připomněl, že předchozí strategická rozhodnutí především Německa způsobila, že jsme na ruském plynu závislí. „Musíme se s tím vypořádat, je to otázka odvahy…,“ podotkl.

„Takže jasné vítězství Putina. Co to je za divadlo? Nerozpadá se nám pod rukama v přímém přenosu Evropská unie?“ komentovala moderátorka Barbora Kroužková neochotu některých evropských států vzdát se ruského plynu.

„Všichni chápeme, že je nutné postupovat jednotně. Jinak by celý sankční systém ztratil úplně smysl. Je potřeba proto brát v úvahu i ty, co nechtějí postupovat tak tvrdě. Proto tak dlouho trvá i dohoda o šestém sankčním balíčku,“ uvedl Vystrčil.

Těmi, kdo nás udělali na Rusku závislými, jsou podle něj ale i někteří nejvyšší čeští státníci. Konkrétně poukázal na prezidenty Miloše Zemana a Václava Klause. „Prezident Zeman dřív říkal, jak je Rusko spolehlivý partner, jak se není třeba obávat, že by v obchodu bylo nespolehlivé. To samé říkal i Václav Klaus. Tito významní představitelé způsobili, že jsme byli neopatrní, tak za to teď platíme,“ zdůraznil předseda horní komory.

Vystrčil se vrátil ze včerejšího pohřbu Madeleine Albrightové, v kontextu války na Ukrajině uvedl, že právě ona stála v čele těch, kdo říkali, že bychom na Putina měli být tvrdí a takovou závislost nepřipustit. Přesto se ale podle Vystrčila chová Česko vůči Rusku razantně a Ukrajině pomáhá, jak jen to jde: „Děláme maximum. Také evropské partnery jezdíme upozorňovat na naše zkušenosti s totalitou, že se Rusko nezastaví na Ukrajině, že půjde dál,“ doplnil.

Ne všechny země na to však bohužel prý slyší: „Ty země na to nejsou citlivé, je to logické, když nevědí, co ruská armáda dokáže, necítí tak silně nebezpečí, které z Východu přichází,“ pokrčil Vystrčil rameny s tím, že nezbývá než vážnost situace vysvětlovat, že pokud na Rusko nebudeme tvrdí, hrozí mnohem horší věci.

Česko o to bude prý usilovat i v rámci svého předsednictví: „Už se rýsují témata, jak pomoci Ukrajině z hlediska poválečné obnovy, v koordinaci a integraci uprchlíků, to vše se už připravuje,“ uvedl Vystrčil.

Doslova se prý stydí za české politiky, kteří ruskou agresi také neberou tak vážně. „Stydím se za to, co říkají. Doporučuji jim se osobně podívat na Ukrajinu, ať si promluví s lidmi, kteří tam žijí. Jak tam střílejí civilisty v Buči. Co se tam děje, je šílené,“ konstatoval.

Ukrajina by podle něj měla vstoupit do EU, s tím ale nesouhlasí Rakousko. „To musíme Rakousku vysvětlit, že oběti, které Ukrajina obětovala, jsou vysoké a je nutné přistoupit na to, že až válka skončí, aby měla možnost stát se členem EU. Musíme udělat maximum, aby to tak dopadlo,“ pokračoval Vystrčil.

Co nejrychleji získat nezávislost na ruském plynu podle něj nebude snadné. „Není to jednoduchá věc, nesmíme zapomenout na české občany a fungování České republiky. Nesmíme dělat unáhlené kroky, abychom byli zároveň schopni stále pomáhat i Ukrajině,“ míní.

Na odříznutí od ruského plynu se ale podle něj Česko pomalu připravuje. „Připravujeme zásobníky plynu, získáváme zakázky na dovoz zkapalněného plynu atd. Věřím, že to zvládneme co nejrychleji,“ dodal Miloš Vystrčil s tím, že i v rámci naší obranyschopnosti a bezpečnosti je to v našem zájmu.

zdroj: parlamentnilisty.cz

Přejít nahoru