Ze zprávy úřadu OSN také vyplývá, že 85 procent uprchlíků se zdržuje v rozvojových zemích, a to i v těch nejchudších. Není tedy pravda to, co si někteří myslí, totiž že uprchlickou krizí jsou postiženy hlavně rozvinuté země, podotýká agentura Reuters.
„Ocitli jsme se v okamžiku, kdy je třeba nucenému přesídlování čelit jiným a globálnějším způsobem, tak aby státy a společenství nezůstaly v těchto situacích osamocené,“ řekl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi.
Před konfliktem nebo pronásledováním odešlo v roce 2017 z domovů 25,4 milionu lidí, což je téměř o tři miliony více než v roce 2016. O 300 tisíc, na 3,1 milionu lidí, stoupl počet těch, kteří na konci loňského roku čekali na udělení statusu uprchlíka.
Jediný z dílčích údajů, který se nezvýšil, je množství lidí, kteří sice opustili své domovy, ale zůstali ve své zemi. Je jich 40 milionů, což je méně než bylo v roce předchozím. Těchto „domácích běženců“ má nejvíce Sýrie, za ní pak je Kolumbie, Demokratická republika Kongo a Afghánistán.
Více než pětina uprchlíků jsou Palestinci a ostatní jsou především z pěti zemí: ze Sýrie, Afghánistánu, Jižního Súdánu, Barmy a Somálska.
Z pohledu absolutních čísel nejvíc uprchlíků přijalo Turecko, na jehož území je 3,5 milionu běženců, hlavně Syřanů. Z pohledu poměru k domácí populaci je uprchlíky ale nejvíce zatížen Libanon.
(SCa, www.ceskoaktualne.cz, foto: Shutterstock)
