Majid Rafizadeh vychází ze své vlastní zkušenosti. Vyrostl mezi dvěma autoritativními vládami – vládou Íránské islámské republiky a vládou Syrské arabské republiky. Studoval obě větve islámu, jak šíitskou, tak sunnitskou, a jednu dobu byl prý i oddaným muslimem. Radikální islám podle něj skrz šaríu dokáže kontrolovat snad všechny důležité aspekty života: co jíst, co si obléci, s kým se přátelit nebo bavit. „Je to strach z násilí, mučení a smrti z rukou muslimských extremistů, který všechny udržuje ve stavu zoufalého podrobení,“ píše o územích, kde má radikální islám navrch. Jeho otec byl mučen a rodina perzekvována.
O to hůře snáší názory západních liberálů a levičáků. „Podle nich žádný radikální islám neexistuje, islám je síla dobra, žádného zla není schopen,“ píše politolog Rafizadeh. A klade si otázku, jak mohou být dotyční tak slepí. Jak mohou ignorovat způsob, kterým se islamisté snaží legitimizovat své jednání. Prý jeho názory ignorují a raději naslouchají západním islámským učencům bez osobní zkušenosti se životem v predominantně islámských zemích.
Práva žen a LGBT menšin patří k oblíbeným tématům těchto skupin. Přitom podrobování žen a popravy gayů nejsou v islámských zemích nic neobvyklého. Íránská vláda prý popravuje lidi na základě teokratických zákonů, přesto se tomuto tématu ochránci menšin nevěnují. „Proč nenechají lidi na Západě vyjádřit jejich mínění, aniž je napadají, dokonce ještě předtím, než si jejich názor vyslechnou?“ ptá se harvardský učenec.
Nabízí vysvětlení. Prý by museli být ochotni si nechat narušit svůj pohled na svět, a to nejsou. Kdyby to totiž udělali, riskovali by uvědomění, že se obrátili zády k zločinům proti lidskosti. A nabízí další důvod: liberálové si údajně myslí, že když budou nenávidět republikánskou vládu v USA, budou je mít islamisté rádi. „Bohužel tito liberálové co nevidět zjistí, že nepřítel mého nepřítele není vždy mým přítelem,“ varuje Rafizadeh. A jako třetí možnost udává narativ, který obhajuje západní levice už dlouho. V něm je nutné Západu a bělochům stále otloukat o hlavu imperialismus, kolonialismus a pocit nadřazenosti.
Přitom podle politologa byly muslimské armády jedny z nejimperialističtějších. „Dobyly Persii, křesťanskou Byzantskou říši v Turecku, severní Africe a na Blízkém východě, prakticky celou východní Evropu, většinu Španělska a Řecko,“ píše.
Protože islám zakazuje útočit bezdůvodně, pouze pokud jde o ohrožení proroka či islámu, musejí extremisté budit dojem oběti. Liberálové jim prý tzv. skáčou na špek, aby se mohli cítit nadřazení, že hájí „oběti“. Pokud by radikální islám nebyl nadále zobrazován v roli oběti, nemohli by se dále vydávat za morálně nadřazené z důvodu jeho obrany. „Tato morální nadřazenost je povrchní a není vůbec namístě,“ kritizuje politolog. Pro dotyčné obránce je prý nepohodlný, protože je muslim a vyrostl v poměrech, o kterých mluví.
Na závěr všem, kdo radikální islám hájí, posílá vzkaz: „Drazí liberálové, pokud skutečně stojíte za hodnotami jako mír, sociální spravedlnost, volnost a svoboda, tak váš omlouvačný pohled na radikální islám je v naprostém protikladu ke všem těmto hodnotám. Váš pohled dokonce ztěžuje snahu mnoha muslimů o mírovou reformu islámu a zlepšení právě těchto hodnot. Váš pohled na radikální islám navíc bohužel podporuje násilí a represi milionů lidí – žen, dětí, otroků, všech lidí, o kterých tvrdíte, že je chcete chránit. Oni jsou skutečnými oběťmi. Jsou každodenně podrobováni, odlidšťováni, biti, znásilňováni, terorizováni a mučeni těmi, kdo praktikují radikální islám a právo šaría, které je jádrem fundamentalismu. Je načase otevřít oči a mysl a pochopit to, co máte přímo před očima.“
(parlamentnilisty.cz, foto: Shutterstock)
