Jinými slovy, potomci dědí „data“, která ukládali jejich předkové, tedy rodovou paměť. Fantazie? Nikoli. To, že tento fenomén existuje, nyní potvrdili biologové z Yerkes National Primate Research Center při Emory University v Atlantě.
Kerry Ressler a Brian Dias provedli unikátní experiment, který popsali v magazínu Nature Neuroscience. Samce myší vypustili na plochu, do níž byl zaveden proud. Ten v pravidelných intervalech pouštěli, což myši bolelo a snažily se utéct. Elektrické šoky do tlapek provázela vždy vůně ptačí třešně, konkrétně její hlavní složka, acetofenon. Po četných pokusech je přestali mučit bolestí a do prostoru pouštěli pouze vůni. Když ji myši ucítily, snažily se před ní prchnout.
To nejzajímavější se stalo v následující etapě. Myši, které se účastnily experimentu, měly potomky. Ty rány proudem nedostávaly a nebyly ani vystaveny účinkům acetofenonu. Když později tuto vůni ucítily, prchaly před ní stejně jako jejich otcové. Stejným způsobem se chovala i další generace myšat.
Fenomén rodové paměti byl až dosud vnímán jako z říše sci-fi a soudilo se, že nemá žádný vědecký základ. Teď se zjistilo, že traumatizující informace mění aktivitu genů chemickou modifikací DNA a tyto změny se předávají od otců na syny a vnuky.
(zdroj: procproto.cz, foto: Pixabay)
