Podle českého a evropského pojetí svobody a práv člověka je základním právem i právo na to, aby si žena mohla vzít za manžela muže jakéhokoliv vyznání a mít s ním sex. Ne tak v islámu.
Islámský zákon se zde opírá o Mohamedův zákon ustanovený v koránu, kde se říká: “Neprovdávejte své dcery za modloslužebníky”. (2:221) Muslimští teologové poukazují na to, že tedy je takový sňatek mezi muslimkou a nemuslimem dle islámu nelegitimní a jedná se o cizoložství, za které stanovuje islám trest smrti. (Podle některých jiných názorů poprvé jen zmrskání několika desítkami ran bičem.)
V jistém smyslu se jedná o náboženskou obdobu nacistických rasových zákonů o čistotě rasy, ale zde spíše o čistotě islámské společnosti.
Mohamed měl ale dobré taktické myšlení a tak nabídl zamilovaným muslimkám a jejich nemuslimským partnerům možnost se vzít, ale za určité podmínky. Tou podmínkou je, že muž konvertuje k islámu.
Mohamed v koránu říká: “Pokud tito neuvěří a věřící otrok je věru lepší než modloslužebník.” (2:221)
Jde tedy o významný způsob jak bránit asimilaci muslimských etnik do většinové společnosti a zároveň důležitý způsob jak získat nové konvertity k islámu. Jen v české republice jsou desítky mužů co si chtěli vzít muslimky a tak museli konvertovat k islámu.
Islám sice také dále dovoluje muslimovi vzít si za manželku křesťanku nebo židovku, ale stanovuje jasně, že takováto žena se musí smířit s tím, že jejich děti budou vychované jako muslimové a nesmí nijak usilovat o jejich výchovu ve své víře.
České mešity v Brně a Praze to jasně zdůrazňují na svých webových stránkách v kategorii otázky a odpovědi o islámu: “Mnoho učenců také zastává názor, že smíšené sňatky se mají uskutečňovat v muslimských zemích proto, aby bylo chráněno dítě (a manžel) před vlivem nemuslimské matky (manželky).” Zdroj.
Mnohé ženy jsou poté ve vztahu se svým muslimským partnerem vystaveny psychickému vydírání, nuceni k islámu a pokud se takovýto vztah rozpadne považuje muž za svou povinnost unést děti do muslimské země, aby je jejich matka nemohla vychovávat v rozporu s islámem.
Z osobní zkušenosti tedy mohu říci, že islámský zákon šaria je sám o sobě překážkou v integraci muslimů do Evropské společnosti. Čeští muslimové vedení Ústředím muslimských obcí se sice snaží vést na veřejnosti propagandu o tom, že jim jde o integrací, ale jejich dlouhodobým cílem je pouze otupění pozornosti české veřejnosti k hrozbám spojeným s islamizací České republiky a moc dobře vědí, že jakmile jich zde bude dostatek, aby si prosadili své zákony a představy o světě nebudou jim v tom Češi moci zabránit díky současnému pojetí demokracie. Jak to vidíme v západní a jihovýchodní Evropě, kde si již úřady nevědí rady co s radikalizující se a separatismem prodchnutými muslimskými komunitami.
(zdroj: eurabia.cz, foto: archiv)