Komu sloužily tajemné podzemní labyrinty v nitru naší Země?

Tajemný podzemní svět ale neexistuje jen v legendách. Jeskyňáři a dobrodruzi, kteří pronikají stále hlouběji do nitra naší planety, občas nacházejí stopy po někdejších obyvatelích zemských hlubin. Zjistilo se, že pod našima nohama existuje síť tunelů táhnoucí se v délce tisíců kilometrů, která vytváří svébytný podzemní svět.

Nebezpečné podzemí pod Jižní Amerikou
Velké množství tunelů existuje v Jižní Americe. Na svých dobrodružných výpravách po kontinentu je na počátku 20. století objevil britský archeolog Percy Fawcett, který zkoumal jeskyně Sascahuaman poblíž Cuzca. Francouzští a američtí archeologové našli v roce 1952 vchod do podzemí, který Fawcett popsal, a rozhodli se tento tajemný svět prozkoumat. Jejich expedice měla trvat maximálně pět dnů, a proto si s sebou vzali pouze množství zásob odpovídající této době. Nakonec se ze sedmi účastníků vrátil pouze jediný, Francouz Philippe Lamontiere, a to až po 15 dnech. Byl vážně nemocný – v jeskyních se nakazil dýmějovým morem – a uvedl, že jeho kolegové se zřítili do propasti. Pár dnů na to sám zemřel. V jeho batohu poté objevili zajímavý artefakt: kukuřičný klas vyrobený z ryzího zlata, který zřejmě našel v jeskynním labyrintu. Nicméně vzhledem k vážnosti jeho nemoci se místní úřady rozhodly zakrýt vchod do podzemí železobetonovou deskou.

[pullquote_right]Jejich expedice měla trvat maximálně pět dnů, a proto si s sebou vzali pouze množství zásob odpovídající této době. Nakonec se ze sedmi účastníků vrátil pouze jediný, Francouz Philippe Lamontiere, a to až po 15 dnech.[/pullquote_right]

Na místo se po čase vypravila další expedice vedená dr. Raulem Centenem, která objevila jiný vchod u starodávného inckého paláce, jehož ruiny byly přeměněny na katolický chrám. Badatelé soudili, že by se mohli dostat až k místu, ze kterého vyšel Lamontiere. Zpočátku šli dlouhou, postupně se zužující chodbou, která připomínala potrubí nějakého ventilačního systému. Po nějaké době se v tunelu přestaly odrážet infračervené paprsky, protože jeho stěny obsahovaly vysoké množství hliníku. Nebylo ale možné odebrat vzorek, vzhledem k pevnosti podloží ho nedokázal vyštípnout jediný nástroj. Tunel se i nadále zužoval, a když jeho šířka dosáhla 90 cm, vrátili se členové expedice na povrch s nepořízenou.

V Jižní Americe jsou jeskyně, propojené nekonečnými průchody, tzv. chincanas. Podle indiánských legend v nich žili hadí lidé. Většina jeskyní ale není prozkoumána, jejich vchody jsou většinou uzavřené mřížemi. V „chincanas“ totiž zmizelo už velké množství dobrodruhů, kteří se do nich vypravili kvůli pokladům, o kterých se indiánské báje rovněž zmiňují.

Nevadu a Kanadu propojuje tunel

Také pod severoamerickým kontinentem se rozkládá neuvěřitelně obrovský podzemní labyrint. Podle některých speleologů vedou z hor v Kalifornii přímé podzemní chodby až do Nového Mexika. Tajemnými tunely se svého času zabývala i americká armáda.

Na podzemním polygonu ve státě Nevada byl proveden jaderný výbuch a dvě hodiny poté zaznamenali na vojenské základně ve 2000 km vzdálené Kanadě 20x vyšší úroveň radiace. Geologové později zjistili, že poblíž kanadské základny je podzemní dutina vedoucí do obrovského jeskynního systému, který se táhne napříč severoamerickým kontinentem.

Rovněž pod Tibetem se rozkládá podzemní svět. V horách vedou tunely hluboko do zemských útrob. Podle legend jimi mohou „osvícení“ cestovat do nitra naší planety, aby se tu setkali s představiteli dávné podzemní civilizace. V hlubinách indických hor žije podle pověstí zase tajemné impérium nágů. Nágové jsou bytosti, které podle popisu vypadají jako obrovští hadi. Dožívají se vysokého věku několika tisíc let a jsou nadáni nadpřirozenými schopnostmi. Jejich posláním je sloužit jako strážci hory Suméru.

Kdo jsou obyvatelé podzemního světa?
Před dávnými časy sestoupily z nebes na naši planetu podivuhodné bytosti. Návštěvníci z nebes naučili lidi mnohým dovednostem, ale protože se nedokázali přizpůsobit životu na povrchu, odebrali se do podzemí. Tolik ufologové, kteří údajně čerpají z dávných legend…

(zdroj: procproto.cz, foto: archiv)

Přejít nahoru