Před dvěma lety federální prezident Joachim Gauck na stejném místě zdůraznil, že „restrikční strategie“ může být morálně a politicky nezbytná pro zachování schopnosti státu jednat, a také hovořil o důležitosti ochrany vnějších hranic EU. Tyto myšlenky jsou téměř zcela v souladu s myšlenkami maďarského předsedy vlády, který říká od začátku migrační krize.
„Nepředávejte problémy do Evropy“
Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno hovořila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s tím, že když je „země jako Sýrie, s více než 20 miliony obyvatel, z nichž polovina uprchla ze svých domovů (…), když vidíte, že Turecko je hostující asi čtyři miliony syrských uprchlíků (…), pak jediným závěrem, který můžete vyvodit, je, že musíme znovu a znovu udělat vše, co je v našich silách, abychom nastolili mírové procesy, bez ohledu na to, jak obtížné to může být. “Merkelová zdůraznila„ prevenci “ především řekl, že problém by měl být vyřešen tam, kde vznikl.
Merkelová dodala, že „s potěšením dnes oznamuje, že se budeme i nadále podílet na úsilí o mezinárodní pomoc (…) Od nynějška do roku 2025 znovu dáme k dispozici 600 milionů EUR na boj proti nemocem, zlepšování zdravotnických systémů a tím také na podporu stability.“ Na konci svého projevu kancléřka také zmínila uprchlickou krizi v roce 2015. Řekla, že chybou bylo „určitě ne“ přijmout „ty lidi, kteří stáli u našich dveří“, ale nevytvářeli „podmínky, které lidem umožní zůstat ve své domovské zemi“.
Začátkem roku 2018 maďarský premiér Viktor Orbán řekl jako host na uzavřené konferenci CSU:
“Namísto přinesení problémů do Evropy chce maďarská vláda poskytnout pomoc tam, kde je to potřeba.”
Dodal, že proto je maďarská vláda první zemí v Evropské unii, která vytvořila celý program na pomoc pronásledovaným křesťanům. Program „Maďarsko pomáhá“ doposud pomohl desítkám tisíc lidí zůstat ve své domovské zemi naspal portál hungarytoday.
