Společnost devíti neznámých

Historie lidstva pamatuje spoustu tajných společenství. Jejich tvůrci sledují různé cíle, obvykle spojené s nemožností oficiálně jednat. Mniši, revolucionáři, zednáři – všichni členové tajných organizací se snažili skrýt své aktivity před zvědavýma očima. Ale dokonce i na pozadí nejvíce utajovaných komunit, tajemná a legendární Společnost devíti neznámých, vyniká jako zvláště tajemná.

Je stále nemožné říci s plnou důvěrou, zda v současnosti nadále existuje. I když nemůžeme odmítnout první zmínku o Společnosti devíti neznámých, která se týká III. století před naším letopočtem. Podle písemných důkazů, armáda jednoho z indických vládců jménem Ašóka vedla válku k ovládnutí sousedního státu. V mnoha krvavých bitvách zemřelo tisíce lidí. Ale jednoho dne, když Ašóka zkoumal bojiště pokryté mrtvolami, tak si najednou uvědomil, že se  lidstvo jednoho dne může zničit samo. A jediná věc, která ho udržuje při životě, je nedokonalost dostupných zbraní.

Ašóka zcela změnil svou politiku a zanechal všech územních válek. Ale hlavní věc – císař si přál, aby žádný vynález lidské mysli nikdy neohrozil existenci lidstva. Musel svolat k sobě všechny významné vědce – nejen z jeho říše, ale i ze sousedních států. Ašóka jim řekl, že chce vytvořit organizaci, která by chránila lidstvo. Vědci si tajným hlasováním vybrali devět nejvíce autoritativních mudrců a Ašóka schválil jejich kandidaturu.

Od této chvíle musel celý vědecký výzkum pokračovat, ale výsledky jejich práce a všechny objevy byly předávány Společnosti devíti. Pouze vybraní mudrci, kteří se věnovali hlavnímu tajemství, se mohli rozhodnout, zda tyto vědecké objevy zveřejnit nebo je skrýt před lidmi. Devět členů tajné unie a nikdo jiný než oni, mohli znát pravdu. V případě smrti někoho z nich, si osm zbývajících zvolilo jeho nástupce, a pokud zvolený z nějakého důvodu odmítl přijmout, očekávala ho smrt, protože tento vědec již zjistil, co je nepřístupné všem, kteří nebyli v tajné společnosti.

Devět velkých mudrců vyslalo své studenty do různých zemí, aby shromáždili veškeré vědomosti lidstva. Všechny získané informace byly pečlivě zaznamenány a shromážděny v tajných knihách, o nichž na počátku jejich existence společnost rozšířila záměrné pověsti o tom, že jsou střeženy hroznými příšerami a nemohou být žádným způsobem nalezeny. Pokud si tito moudří lidé uvědomili, že další výzkumy v některé oblasti by mohly vést k sebezničení civilizace, byla přijata opatření k zastavení vědecké práce tímto směrem, za pomoci úplatkářství, vydírání nebo dokonce vražd.

Úkryt v orenburské stepi
Na konci 19. století byla tato legenda potvrzena v knihách Lui Jacoliota, francouzského konzula v Kalkatě. Strávil spoustu času v místních depozitářích a studoval nesčetné dávné dokumenty. Jeho závěry byly jednoznačné: Společnost devíti neznámých existovala a existuje snad více než dva tisíce let, její aktivity celosvětově pokrývají všechny oblasti znalostí. V knize „Požírači ohně“ (1887) Jacoliot říká, že ve starých dokumentech, které studoval, jsou popisy podivných vynálezů, například o volné energii nebo vlastnostech radiace.

Připomeňme si, že v devatenáctém století nebyly dosud zveřejněny vědecké objevy v těchto oblastech. To znamená, že jde o vědomosti, která byly záměrně skryté. Jacoliotovi se podařilo vystopovat osud jednoho z úkrytů Společnosti devíti. Podle jedné verze byl náhodou nalezen a odvezen do Francie, a odtud, během Napoleonských válek, byl přenesen do Ruska, kde byl držitel nucen vystavit shromážděné předměty. Nyní je toto úložiště znalostí umístěno někde v oblasti Samary nebo ve stepi u Orenburgu.

Kniha „Požírači ohně“ vyšla v roce 1910 v Rusku. Později po revoluci byla zakázána jako společensky škodlivá a nebyla publikována až do roku 1989. Mohla by zasahovat do činnosti Společnosti devíti? Dnes můžete tuto knihu nalézt zde:

Devět posvátných foliantů
V roce 1927 vyšla kniha Talbota Mandyho, román věnovaný této tajné společnosti. Autor, který pracoval v Indii po 25 let, potvrdil, že Společnost existuje, a že každý z devíti členů vlastní zvláštní knihu, věnovanou určitému oboru znalostí. Tyto knihy (nebo spíše sbírky dokumentů a materiálů) jsou v každém okamžiku nejúplnějším vědeckým dokumentem. Všech devět knih je pečlivě ukryto (ztracená část znalostí byla dle Jacoliota obnovena).

První z těchto rozhovorů je o propagandě, protože podle Mandyho „ze všech věd nejne-bezpečnější je věda o ovládání myšlení davu“. Druhá kniha je věnována nervovému systému, principům jeho práce, způsobům, jak eliminovat nebo naopak revitalizovat osobu jedním dotykem. Mandy se domnívá, že vznik bojových umění vznikl v důsledku úniku znalostí z této knihy, když určitý tibetský mnich najednou učil všech 15 základních technik, které byly později zapsány do učebnic různých škol. Třetí kniha Společnosti devíti hovoří o biologii, čtvrtá o chemii, pátá o metodách pozemské a vesmírné komunikace, šestá kniha obsahuje informace o gravitaci (mimochodem, některé starověké indické dokumenty podle názoru jejich vědců obsahují pokyny pro stavbu a řízení kosmických lodí). Sedmá kniha vypráví o slunečním a elektrickém osvětlení, osmá o zákonech vesmíru a nakonec devátá o vývoji samotné lidské společnosti.

Někteří učenci se domnívají, že devět knih dostal k dispozici tajný spolek devíti od ještě starších mudrců, například obyvatel ztracených civilizací Atlantidy nebo Lemurie.

Kdo byl zabit „hvězdnými válkami“?
Jaká fakta mohou prokázat činnost Společnosti devíti neznámých? Podle vědců existuje řada vědeckých poznatků, které nelze zatím zveřejnit. Mezi ně patří antigravitace, přenos energie na dálku, studium vztahu prostoru a času, mentální působení a některé další oblasti znalostí. Mnoho vědců, kteří tyto problémy úspěšně vyřešili, zemřelo nečekaně a jejich výzkumné materiály byly utajeny.

Osud talentovaného ruského přírodovědec Michaila Filippova, který poprvé vyjádřil tezi o nevyčerpatelné povaze elektronu, byl tragický. Zabýval se radiační energií a v roce 1903 v jednom ze svých článků napsal, že by mohl přenést energii náboje pomocí elektromag-netických vln, aby se z Konstantinopole projevila explozí v Moskvě. Krátce poté, byl ve věku 44 let Filippov nalezen mrtvý ve své laboratoři, všechny dokumenty z pokusů byly zabaveny policií a považovány za ztracené. Tajná společnost může být zapojena do historie vývoje elektřiny, která byla známa již v raných civilizacích Sumerů a Egypta, zatímco další krok, objev a popis vlastností elektrického proudu, byl udělán až v 19. století.

V pozdních šedesátých letech a počátkem sedmdesátých let 20. století, se v SSSR a USA objevila celá řada nečekaných úmrtí několika desítek specialistů na průzkum vesmíru, a vývoj vědy tímto směrem dramaticky zpomalil. Ve skutečnosti studium vesmíru od té doby nedosáhlo zásadně nové úrovně. Seznam vědců pracujících na programu ‚Star Wars‘ byl publikován v západním tisku. Z nich 23 předních odborníků v oblasti elektronických zbraní zemřelo během šesti let, od roku 1982 do roku 1988. Byli to oběti automobilových a leteckých havárií, vražd nebo sebevražd a program Star Wars, jak víte, byl minimalizován.

Pozn. překl. – Nyní se obnovení stará prezident USA Donald Trump.

Pryč se zbraněmi!
Zároveň se mnoho úžasných vědeckých a technických úspěchů minulosti přičítalo skutečnosti, že jejich autoři jsou nějakým způsobem zapojeni do Společnosti devíti neznámých, jsou jejími členy, nebo dostávají od nich informace. Například ve 13. století, anglický filozof Roger Bacon hovořil o bezprostředně o vynálezu letadla, telefonu a automobilu, kde obecně popisuje tato zařízení.  Odkud pocházelo takové poznání? Totéž platí pro myšlenky Leonarda da Vinciho, kde na jeho výkresech můžeme vidět vrtulník nebo ponorku.

(Pozn. překl. – Totéž můžeme vidět na stropě chrámu v Abydosu.)

Existují písemné důkazy o tom, že německý vědec Heidenberg, který žil v 16. století, využíval při výzkumu radioaktivní zařízení. Německý matematik Daniel Schventer, již v roce 1636 podrobně popsal princip elektrického telegrafu. Jonathan Swift v knížce ‚Gulliverovy cesty‘ (1726) hovořil o dvou družicích Marsu – více než 150 let předtím, než byly objeveny. V roce 1775 vytvořil francouzský inženýr Du Perron prototyp moderního kulometu. Takový stroj mohl zabíjet již za krále Ludvíka XVI, ale byl odmítnut.

V seznamu neuvěřitelných vynálezů by bylo snadné pokračovat. Nemohl být žádný z těchto vynálezců členem tajemné komunity Devíti neznámých? Bohužel, Společnost devíti nedokázala zabránit hrozným válkám 20. století, ale lidstvo dále existuje, a možná je to znamením, že tajná společnost stále plní svůj úkol…

(zdroj: suenee.cz)

Přejít nahoru