Kolský superhluboký vrt vyděsil americké vědce. Prý je to díra do pekla

O své pocity se podělila ve svém článku na portálu Scientific American.

„Pokud se pokusíte najít informace o této superhluboké díře, tak dostanete ve výsledcích vyhledávání nabídky typu „výkřiky z Kolského superhlubokého vrtu,“ píše autorka ve svém článku.

Kolský superhluboký vrt byl otevřen v roce 1970. Pro provádění vrtání a analýzu získaných vzorků byl vytvořen speciální institut pod vedením akademika Davida Gubermana. Vrtání se provádělo do roku 1970 do roku 1991, kdy bylo dosaženo hloubky 12 262 metrů. V této hloubce bylo další vrtání zastaveno. Financování projektu bylo pozastaveno v roce 1995. Vědecké centrum bylo zlikvidováno v roce 2008 z důvodu nepotřebnosti.

Takto hluboký vrt otevřel dveře lidské fantasii. Existuje legenda, že s každým dalším vyvrtaným kilometrem docházelo v Sovětském svazu k novým katastrofám a neštěstím. Kolský superhluboký vrt začali označovat za „cestu do pekla“. Každý nový vyvrtaný kilometr měl údajně zemi přinášet neštěstí. Při vrtání 13 kilometru se Sovětský svaz rozpadl…

Portál RG.ru napsal, že jedny z finských novin publikovaly k 1. dubnu materiál o vrtu – údajně z něho měly vycházet křiky. Nehledě na datum publikace to někteří lidé chápou jako pravdu a informace o tom, že „sovětští vědci se prokopali až do pekla“, berou vážně. Hovořilo se dokonce o tom, že z vrtu „vyletěl démon“.

Během prací na vrtu bylo učiněno mnoho vědeckých poznatků. Jedním z nich bylo to, že život na Zemi mohl vzniknout přibližně o 1,5 miliardy let dříve, než se do té doby předpokládalo. V hlubokých vrstvách, jejichž stáří převyšuje 2,8 miliardy let, bylo objeveno 14 druhů zkamenělých mikroorganismů.

Další záhada: Tunguzský meteorit
Sibiřští vědci našli v jezerních sedimentech poblíž místa tunguzské katastrofy vrstvy, ukazatele stopových prvků, které naznačují možnou přítomnost kosmické látky. Předběžné výsledky výzkumného cyklu jsou publikovány v časopise Zprávy Ruské akademie věd.

„Podle moderních modelů došlo k výbuchu tunguzského meteoritu v nadmořské výšce asi osm až deset kilometrů. Vlna v epicentru, jdoucí svisle dolů, jednoduše řezala větve stromů, takže kmeny neporušila, a šířila se po stranách – a zničila les na území dvou tisíc kilometrů čtverečních,“ říká autor článku, vědec Andrej Darjin. „Stromy se vyvrátily s kořenem a na jaře následujícího roku došlo k vymývání terrogenní látky v jezerech, kde se usadila v husté vrstvě.“

Vědci věří, že hlavní je to, že je nyní známo konkrétní místo, kde hledat částice meteoritu.

„Vrstva, kterou studujeme společně s geology, vyniká na pozadí tmavě zbarvených jílů s tenkou vrstvou bílé barvy a tloušťkou pět až osm milimetrů. Taková velká vrstva se ukládala kvůli zvýšenému shazování materiálu do jezera. A uvnitř této oblasti mohou být částice mimozemského původu,“ říká Andrej Darin.

zdroj: cz.sputniknews.com

Přejít nahoru