Státní pohraniční výbor Běloruska v pátek oznámil, že polský voják požádal v Minsku o politický azyl. Ve čtvrtek byl příslušník polských ozbrojených sil Emil Czeczko, narozený v roce 1996, zastaven běloruskými pohraničníky v pohraničním pásmu. Pohraniční stráž upozornila, že „v souvislosti s nesouhlasem s politikou Polska v migrační krizi a praktikami nelidského zacházení s uprchlíky požádal voják o politický azyl v Běloruské republice“.
V rozhovoru pro běloruskou televizi obvinil polské bezpečnostní složky ze systematického vraždění migrantů a dvou dobrovolníků. Domnívá se přitom, že situaci na polském území sousedícím s Běloruskem by měl prošetřit Červený kříž.
„Vytlačili první skupinu, zabili ji. Pak přišla druhá skupina, kterou také zabili. Já jsem to udělal také – střílel jsem,“ řekl Czeczko běloruské televizi Belarus-1.
Na otázku reportéra, zda si pamatuje, kdy poprvé zabil člověka, Czeczko odpověděl, že se to stalo koncem května. „Vždycky si budu pamatovat tváře těch lidí, jen ty první… Ty, kde mi řekli, abych je zabil. Pak už se člověk nedívá na obličej, ale jen na hrudník,“ řekl.
Připomeňme, že Litva, Lotyšsko a Polsko v posledních měsících zaznamenaly nárůst přílivu nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky z Běloruska. Následně tyto země obvinily Minsk z vyvolání migrační krize. Běloruské úřady to však popírají. Podle místního prezidenta Alexandra Lukašenka už jeho země kvůli západním sankcím nemá „ani peníze, ani sílu“ na zadržování nelegálních migrantů. Kromě toho běloruská pohraniční stráž opakovaně informovala o násilném vyhoštění migrantů z Litvy, Polska a Lotyšska na běloruské území.
Připomeňme také, že v listopadu se u bělorusko-polské hranice vytvořila skupina migrantů, převážně Kurdů, která původně čítala přes dva tisíce osob. Migranti se pokusili prorazit hranici s Polskem na kontrolním stanovišti Bruzgi v Hrodenské oblasti (na polské straně). Polské bezpečnostní složky však tento pokus potlačily za použití speciální techniky. V Bělorusku bylo v blízkosti hraničního přechodu zřízeno dopravní a logistické centrum pro migranty. Někteří migranti z Běloruska se vracejí do vlasti evakuačními lety i individuálně.
Polsko mezitím zvýšilo počet bezpečnostních sil v souvislosti se vznikem spontánního tábora uprchlíků z Blízkého východu, který se objevil na bělorusko-polské hranici. Běloruské ministerstvo obrany uvedlo, že rozhodnutí Polska soustředit u hranic s Běloruskem 23 000 vojáků, tanky, systémy protivzdušné obrany a další těžké zbraně nelze označit za adekvátní reakci na migrační krizi. Podle ministerstva šlo spíše o vytvoření útočných uskupení vojsk.
Wonsik: Tvrzení polského přeběhlíka o událostech na hranicích s Polskem jsou smyšlená
Tlak na polskou hranici ze strany Běloruska je nyní menší, ale pokusy o její nelegální překročení se objevují každou noc a běloruské služby je stále otevřeněji podporují. V pondělí to ve vysílání polského rozhlasu řekl náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik (Wąsik).
Dodal, že Polsko má v současnosti na hranicích 15 000 vojáků, 4 000 pohraničníků a asi 2 000 policistů. Zdůraznil, že polská vláda se bude snažit „udržet tyto síly na místě a pokračovat v udržování pořádku na hranicích“.
Vyjádřil také naději, že stavba plotu na hranici s Běloruskem bude zahájena v blízké budoucnosti – koncem letošního nebo začátkem příštího roku.
Poznamenal, že společnosti, které byly pro tento projekt vybrány, byly vybrány proto, že slíbily pracovat rychle a kontinuálně. Upřesnil, že stavbaři budou mít stálou ochranu, aby se zabránilo bránění jejich činnosti z běloruské strany.
Podle Wonsika plní plot z ostnatého drátu svou roli i proto, že v podstatě zdržuje možnost překročení hranice a dává příslušným bezpečnostním složkám čas na reakci a shromáždění. Dodal, že bez pomoci běloruských služeb by se nelegálním migrantům přes ni nepodařilo přejít.
S odkazem na polského vojáka, který minulý týden dezertoval a žádá o azyl v Bělorusku, Wonsik zdůraznil, že jeho slova v rozhovoru odvysílaném běloruskou televizí „nelze brát vážně“, „je to vymyšlená, propagandistická zpráva“.
Informoval, že ministerstvo vnitra nechá vypracovat právní analýzu jednání a mediálních vystoupení polské europoslankyně Janiny Ochojské k fungování bezpečnostních složek na hranicích. Podle Wonsika se europoslankyně chová, „jako by jí (běloruský vůdce) Alexandr Lukašenko diktoval, co má říkat, nebo jako by to sám napsal na její (účet na) Twitteru“.
Ochojská také kritizovala postup polských bezpečnostních složek, které o víkendu zasahovaly proti nelegálním migrantům na hranicích Polska s Běloruskem.
S odkazem na týmy dobrovolníků, kteří se snaží pomáhat v pohraniční oblasti, také uvedla, že mezi migranty zadrženými při nelegálním překročení hranice jsou opět ženy a děti.
Polská pohraniční stráž však její tvrzení odmítla s tím, že mezi zadrženými jsou „pouze mladí a silní muži“.
Mluvčí polské pohraniční stráže Krystyna Jakimik-Jaroszová podle webu Polsat – podobně jako Wonsik – poznamenala, že se mění charakter incidentů na hranicích, protože běloruské služby ničí stále více bezpečnostních opatření bez účasti migrantů.
„Často jde o odlákání pozornosti od dalšího pokusu o překročení hranice o několik kilometrů dál, o hodinu nebo dvě později,“ vysvětlila.
Dodala, že polští policisté stále častěji hlásí incidenty doprovázené „psychologickou provokací“, například když se na běloruské straně hranice objeví muž v kukle, který mluví perfektně polsky, a začne se ptát, zda polským vojákům a policistům „není líto, že netráví Vánoce se svými rodinami“.
zdroj: hlavnespravy.sk
