Jestliže něco výrazně ovlivnilo české dějiny, byli to nepochybně husité. Tato revoluční skupina, pod vedením charismatického vůdce Jana Žižky, se postavila přesile a obstála v nespočetných bitvách. Jednou z nejznámějších je bitva u Sudoměře, kde husité uplatnili obrannou taktiku, která jim zajistila vítězství. Avšak historie často přináší zkreslené obrazy, jak je patrné z příběhu o kladení závojů, který měl husity znevážit.
Podobně jako husité se i dnešní politické osobnosti musí potýkat s nejrůznějšími taktikami znevážení. Například pražský primátor Zdeněk Hřib se nedávno vyjadřoval k úprku některých politiků od Pirátů. Jeho reakce byla výzvou k rovnosti v dotazování, když se ptal, zda se novináři ptají i premiéra na politické přesuny jiných politiků, jako je Zahradil a Kuba.
Politika v Česku je neustále v pohybu a reformy jsou na denním pořádku. Nedávným příkladem je reforma sociálních podpor, kterou schválila Sněmovna. Tato reforma má zjednodušit systém tím, že nahradí čtyři dávky jednou.
Nicméně, ne všechny politické rozhodnutí jsou přijímány hladce. Olomoucký hejtman například nepřesvědčil svého kolegu Hladíka, aby po nehodě vyhlásil stav nebezpečí. I tato situace ukazuje, jak mohou být politická rozhodnutí složitá a kontroverzní.
Kromě toho, politická dynamika se projevuje i ve snaze o konání mimořádných sněmovních schůzí. Nedávno se koalice pokusila prosadit takovou schůzi, ale neuspěla.
Česká politická scéna je tedy stejně bojovná a proměnlivá, jako kdysi husitský tábor. Ať už jde o reformy, politické přesuny nebo taktiky znevážení, duch boje a odhodlání zůstává stále stejný.
