V posledních letech se profesní role učitele radikálně mění. Důvodem je nejen proměna společnosti a technologický vývoj, ale také změny v chování a potřebách dětí.
Učitelé se musí neustále adaptovat na nové výzvy. Již nejsou pouze předávači vědomostí, ale stávají se mentory, kteří vedou děti k sebevědomí, samostatnosti a kritickému myšlení. Tato proměna role učitele je důsledkem mnoha faktorů, včetně změn v chování a potřebách dětí. Současné generace dětí jsou technologicky zručnější, mají přístup k obrovskému množství informací a vyžadují interaktivnější a angažovanější formy učení.
Paralelně s tímto vývojem probíhají také změny na legislativní úrovni. Sněmovna se zabývá novelou školského zákona, jejíž přijetí by mohlo mít zásadní dopad na fungování školství. Rovněž byla schválena podpora studentů s malými dětmi a z chudších domácností, což je krok, který by měl pomoci vyrovnat šance všech studentů na úspěch ve studiu.
Nicméně, současný školský systém má i své stinné stránky. Například počet dětí, které jsou odkládány do první třídy, je neúměrně vysoký, což je podle sociologa Prokopa chybou systému. Děti z chudších rodin jsou na tom v tomto směru ještě hůře.
Dalším kontroverzním tématem je inkluze. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga uvedl, že inkluze nelze zrušit, protože její myšlenka je správná. Podle něj však české pojetí inkluze není šťastné. Otázkou tedy zůstává, jakým směrem se bude školský systém v České republice ubírat.
Všechny tyto změny a výzvy ukazují na to, že profese učitele je nyní náročnější než kdy dříve. Učitelé se musí nejen vyrovnat s měnícími se potřebami a chováním dětí, ale také navigovat prostřednictvím neustále se měnícího školského systému. Tato situace vyžaduje od učitelů nejen flexibilitu, ale také odhodlání a odvahu přijímat nové výzvy.
