V této době, kdy je technologie neoddělitelnou součástí našich životů, nesmírně roste i možnost zneužití. Digitální prostor se stává místem, kde se odehrávají stále větší konflikty. Kybernetické útoky se stávají stále více sofistikovanějšími a cílí na širokou škálu obětí, od jednotlivců až po státní instituce.
Jednou z oblastí, které se staly terčem kybernetických útoků, jsou hasičské sbory. Představme si situaci, kdy v době nejvyšší nouze, kdy lidé bojují s plameny, jsou systémy, které jsou základem koordinace těchto záchranných operací, napadeny a paralyzovány. Hasičské sbory Královéhradeckého a Zlínského kraje si takovou situaci prošly na vlastní kůži.
Ale nejen státní instituce jsou terčem útoků. Kybernetické hrozby se v poslední době staly nástrojem geopolitických konfliktů. NÚKIB například eviduje přes 200 kyberútoků proruských skupin od začátku války.
Na druhé straně, technologický pokrok nám nabízí také nové možnosti a nástroje pro pochopení a zaznamenání naší historie. Archiv bezpečnostních složek spustil web o Češích popravených v Třetí říši. Toto je důkazem toho, jak může moderní technologie přispět k zachování a šíření našeho kulturního dědictví.
Dokonce i v oblasti práva a soudnictví se vyrojily otázky týkající se technologie. Ústavní soud odmítl advokátův návrh zpochybňující jmenování soudkyně Bradáčové, což otevírá další diskuzi o roli technologie a digitálních nástrojů v soudnictví.
Většina odborníků se shoduje, že první obecná umělá inteligence, jak si ji mnozí představujeme, vznikne pravděpodobně během tohoto desetiletí. Toto představuje jak obrovský potenciál, tak i nové výzvy a hrozby.
Všechny tyto příklady ukazují, že technologie a digitální prostor se stávají stále důležitějšími součástmi našich životů a státních institucí. Je tedy nezbytné, abychom jako společnost byli na tyto výzvy připraveni a dokázali se jim adekvátně postavit.
