Jako by se opět otevřela Pandora. Politické strany se v poslední době vehementně přou o zvýšení výdajů na obranu. Obrana se tak stává jakousi politickou hračkou, kterou politici neváhají vytáhnout v době voleb. Někteří se domnívají, že obrana by neměla být předmětem politického handrkování, ale měla by být nezbytnou součástí strategie státu.
Jedním z příkladů je ODS, která potvrdila lídryní kandidátku Spolu Černochovou a trojkou Lipavského. Jejich kandidatura je vnímána jako vyjádření silného postoje strany k otázce obrany. ODS tak zdá se neváhá využít obranu jako svůj volební tah.
Dalším důkazem je nedávné schválení vládního plánu na zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP. Tento krok je vnímán jako reakce na rostoucí bezpečnostní hrozby a také jako pokus posilnit vlastní pozice před volbami.
Nicméně, politické divadlo kolem obrany je často plné emocí. Vládní poslanci se culí, zatímco Babiš s Okamurou zuří. Obrana se tak stává jevištěm pro politické souboje a konflikty, které často odvádí pozornost od skutečných problémů, kterými by se politici měli zabývat.
Navíc, někteří politici, jako Pavel, vyzývají strany, aby nebraly obranu jako téma do voleb. Podle něj by se parlamentní strany měly shodnout alespoň na základních principech. To je však v současné době zdá se nereálné, když obrana se stává politickým fotbalem.
Je zajímavé, že zatímco politici se hádají o obraně, průzkum ukazuje, že jen třetina Čechů podporuje zvýšení výdajů na obranu. Většina z nich by ale nešla bránit zemi. To naznačuje, že politické hry kolem obrany mohou být vzdálené realitě a přání občanů.
Politické divadlo kolem obrany tak pokračuje. Jak dlouho to bude trvat a jaké budou následky pro naši zemi, to uvidíme. Jedno je ale jasné – obrana je příliš důležitá, než aby byla předmětem politických her.
