Česká armáda stojí před otázkou, co dělat se stárnoucími bitevníky L-159. Těchto letadel využívá na základně v Čáslavi celkem 24 – šestnáct jednomístných a osm dvoumístných. Jejich výrobce, Aero Vodochody, je závislý na obranném rozpočtu, který v polovině 90. let vývoj těchto strojů podpořil 52 miliardami korun.
Tato otázka je však součástí širší diskuse o vyzbrojování a obranné politice České republiky. Senátorka Kovářová například trvá na svém názoru, že Česku nehrozí napadení ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, a kritizuje stát za to, že nemá jasnou doktrínu ohledně potřebného způsobu vyzbrojování.
Zároveň je třeba zmínit i další významnou problematiku – týrání zvířat v českých farmách. Aktivisté ze spolku Zvířata nejíme nedávno zveřejnili několik videí, kde zaměstnanci mlátí zvířata tyčí, kopou do nich nebo jim dávají elektrošoky. Co je ale zvlášť znepokojivé, je skutečnost, že téměř všechny tyto firmy dostaly dotace na dobré životní podmínky zvířat.
V kontextu těchto problémů je také nemožné ignorovat politické půtky a vnitrostranické rozpory. Například v Pirátské straně nedávno došlo k odchodu senátorky Adély Šípové, která svůj krok zdůvodnila „nečitelností strany“ a „dvojím metrem uplatňovaným nerovným způsobem na členstvo“.
Situaci v zemi komplikuje i veřejné mínění. Průzkum ukázal, že až 73% učitelů by uvítalo zákaz mobilů na základních školách, což může znamenat další politickou debatu. Zároveň se objevují problémy s agresivními turisty v Krkonoších, kteří ruší kriticky ohrožené druhy ptáků a dokonce se perou s policií.
A konečně, vědci vyvíjejí přelomové kosmické technologie pro misi k „pekelné“ planetě – Venuši. Tato mise může prozradit, zda na této planetě kdysi existovaly oceány a zda se mohla v dávné minulosti podobat Zemi více, než si dnes myslíme.
Tak či onak, Česká republika se nachází na křižovatce. Ať už se jedná o vyzbrojování armády, politické rozpory, týrání zvířat, nebo pokrok ve vědě, společnost musí najít cestu vpřed.
