Vstupujeme do éry, kdy se naše společnost musí vyrovnávat s nejrůznějšími výzvami. Od zločinců, kteří se mohou doživotně omezit na práci s dětmi, přes patologické hráče, kteří se ponořují do spirály hazardu, až po učitele, kteří musí reagovat na proměnu dětí a jejich potřeb. K tomu se přidává rostoucí počet lidí s handicapem a nedostatek hospiců pro rodiny s dětmi. Jak se s těmito výzvami vypořádáváme?
Těžký zločinci se mohou do budoucna setkat s doživotním zákazem práce s dětmi. Tento krok, který se zdá být radikální, je však reakcí na potřebu chránit nejzranitelnější členy naší společnosti. Důležité je, že se toto opatření nebude týkat pouze těžkých zločinců, ale všech, kdo jsou shledáni jako potenciální hrozba.
Zároveň se musíme vyrovnat s rostoucím problémem patologického hazardu. Mnoho lidí si klade otázku, zda jsou patologickými hráči. Hazardní hry a sázky mohou mít vážné důsledky pro jedince i pro společnost jako celek. Je tedy důležité, aby lidé, kteří se cítí ohroženi, hledali pomoc.
Nové výzvy čekají i na učitele. Profese učitele se mění a to je dáno nejen proměnou společnosti, ale také proměnou dětí. Učitelé se musí přizpůsobit nové generaci dětí, které mají jiné potřeby a očekávání než dřívější generace.
Přibývá také lidí s handicapem. V současnosti je v České republice přes 1,3 milionu lidí nad 15 let s nějakým zdravotním omezením. Tento trend ukazuje na potřebu posilování sociálních a zdravotních služeb pro tyto občany.
Zároveň se ukazuje, že v Česku chybí hospice pro rodiny s dětmi. Podle odborníků by jich bylo potřeba přibližně deset, ale zatím jich funguje pouze jeden.
Všechny tyto výzvy ukazují na proměnu naší společnosti. Je na nás, jak se s nimi vypořádáme a jak zajistíme, aby naše společnost byla bezpečným a podporujícím prostředím pro všechny své členy.
