Čísla hovoří jasně. Vládní plán na zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP prošel a zdá se, že se vydáváme na cestu posilování naší obranné kapacity. Ale jaká je cena této cesty a jsou naši občané skutečně připraveni ji zaplatit?
Zatímco politické strany se zdají být nadšené z možnosti využít obranu jako volební téma, prezident Pavel vyzývá k opaku. Apeluje na strany, aby se shodly alespoň na základních principech a neproměnily obranu v politický fotbal. Ale co si o tom myslí samotní občané?
Průzkum ukazuje, že pouze třetina Čechů podporuje zvyšování výdajů na obranu. I když tato skupina chce posílit armádu, většina z nich by se při případném napadení země nezavázala osobně bojovat. Je tedy jasné, že plán na zvýšení obranných výdajů je v rozporu s veřejným míněním.
Také armáda čelí problémům, které by mohly být překážkou jejího posilování. Odtajněný průzkum ukázal, že armáda ztrácí vojáky kvůli problémům s dojížděním a rodinnými závazky. Toto jsou výzvy, které budou muset být řešeny, pokud máme posílit naši obrannou kapacitu.
Navíc je zde otázka stárnoucí vojenské techniky. Studie, kterou si armáda objednala u výrobce bitevníků, se sice zabývá tím, jak se vypořádat se stárnoucími stroji, ale její výsledky jsou stále neznámé. Je tedy zřejmé, že kromě zvýšení výdajů na obranu je třeba také řešit otázky související s infrastrukturou a personálním obsazením armády.
Vládní plán na zvyšování obranných výdajů může být na první pohled přitažlivý, ale při bližším pohledu je jasné, že se jedná o mnohem složitější výzvu, než se na první pohled zdá. Je třeba pečlivě zvážit všechny aspekty tohoto rozhodnutí a zjistit, zda jsme jako společnost připraveni nést nejen finanční, ale i sociální náklady, které s ním souvisejí.
