Vymývání mozků nestačí
Z někdejšího přílivu zahraničních bojovníků ze všech koutů světa do IS zbyl nakonec jen pramínek, poukazuje odborník. Doplňuje, že případy Shamimy Begunové či Hody Muthanaové, americké občanky, která se přidala k IS a americký prezident Donald Trump nyní odmítl její návrat do USA, nyní představují zcela opačný proud.
Ten tvoří rostoucí počet zbídačených žen, které se chtějí vrátit do svých bývalých vlastí a čelí nejisté budoucnosti, vysvětluje Ahmed. Domnívá se, že je pravděpodobně čeká život bez státní příslušnosti, vyhnanství a vězení, což se velmi vzdaluje vizi, která je kdysi zlákala do chalífátu.
Jednotlivé státy osud těchto žen stále projednávají, ale americký ministr zahraničí Mike Pompeo a britský ministr vnitra Sajid Javid již podnikají kroky, které mají zabránit jejich návratu do USA a Británie, připomíná analytik. Za prvořadou považuje otázku, proč tyto ženy a dívky vůbec opustily své domovy.
“Povyk vyvolaný některými rozhovory s těmito ženami v zásadě směřuje k tomu, zda mají být považovány za oběti či psance. Má jim být poskytnuta podpora a pomoc, nebo mají být zavřeny za své zločiny?” píše Ahmed. Příslušné ženy si podle něj zaslouží obojí.
Navzdory relativní sofistikovanosti a nápaditosti propagandy IS, počet lidí, které dokázala oslovit, podle experta neumožňuje redukovat důvod účasti těchto žen na státním projektu IS na pouhé vymývání mozků. Taková teze totiž snižuje roli jednání jedince, vysvětluje Ahmed.
Líčení Begumové, Muthanové a jim podobných jako pouhých pasivních objektů je nepochybně zavádějící a omezuje je na nemyslící prázdné listy papíru, které čekají, až je někdo popíše, kritizuje analytik. Podotýká, že takový obraz muslimských žen se v západní společnosti objevuje až příliš často, když operuje se submitivitou, poslušností a nedostatkem osobní vůle.
“Naopak, IS nabídl těmto mladým ženám cosi, co uznávalo jejich činy,” pokračuje Ahmed. Konstatuje, že IS tyto ženy nevnímal jako pouhé hospodyně, ale jako bojovnice a propagandistky, čímž jim přiznal roli v budování svého státu, tudíž cesta těchto žen k džihádu nevycházela z donucení, ale z participace.
Teroristé nepůsobí ve vakuu
Je velmi naléhavé vyvrátit mýty ohledně toho, proč se tyto ženy zapojily do teroristických aktivit, míní odborník. Soudí, že úřady musí pochopit činnost žen a rozdělení genderových rolí v teroristických organizacích, ať už jde o bojovnice či sebevražedné atentátnice.
Posilování znalostí o navazování důvěrných vztahů na internetu a extremistické hrozbě je důležité, ale jde o pouhou jednu součást širších opatření, která mohou zabránit masové mobilizaci mladých mužů a žen k opuštění domovů a přidání se k teroristickým skupinám, deklaruje analytik. Vysvětluje, že v prostředí, kde narůstá diskriminace muslimů, která postihuje mnohem více muslimské ženy, kde nadále panují rozdíly v příjmech mužů a žen a kde jsou ženy málo zastoupeny ve veřejných i soukromých institucích, je třeba muslimkám nabídnout lepší příležitost, než jim nabídl IS.
“Silná, zvrácená a pronikavá ideologie IS a jemu podobných (skupin) nepůsobí ve vakuu,” tvrdí odborník. Dodává, že podmínky a okolnosti, které ovlivňují identitu a sebeurčení jedince, teroristické skupiny nevytvářejí, ale pouze jich využívají, a proto je zásadní ucelený přístup, který bere v potaz vztah mezi posilováním možností jedince a větší odolností vůči destruktivním ideologiím.
Za klíčové označuje Ahmed pochopení skutečných i vnímaných hrozeb, kterým čelí mladé muslimské ženy. Begumová a Muthanaová si totiž nesbalily kufry a neodcestovaly přes půlku světa, protože byly zmanipulovány, aby uvěřily projektu chalífátu, ale protože cítily, že jim IS nabízí víc než jejich život na Západě, domnívá se expert.
Zabránění tomu, aby další generaci mladých žen potkal stejný osud, vyžaduje zásadní přehodnocení přístupu, tvrdí analytik. Jádrem západní odpovědi by podle něj mělo být posílení jedince, kterému budou poskytnuty lepší životní příležitosti.
(foto: archiv, Marek Bláha, zdroj: eurozpravy.cz)
