Průzkum zjistil, že 46 procent obcí uvedlo, že má v plánu omezit služby pro osoby se zdravotním postižením, zatímco polovina uvedla, že budou nuceny provádět škrty ve výdajích na péči o jednotlivce a rodinu, aby ušetřily peníze, uvádí zpráva SVT Nyheter.
Göran Eriksson, manažer města pro obec Bengstfors, řekl pro SVT, že jeho obec nebude schopna řídit rostoucí náklady na sociální služby a sociální programy bez pomoci federální vlády.
Bengstfors, který čelí rozpočtovému schodku 2,4 milionu, doufá, že tento deficit sníží snížením nákladů na sociální služby a údržbu.
“Situace je napjatá a my jsme nyní nuceni vynaložit určité úsilí poté, co Rada rozhodne o novém rozpočtu na rok 2020,” řekl Eriksson.
“Myslím, že existují dva důvody. Byli jsme velkorysí a dostali jsme mnoho nových příchozích, ale v zásadě je to také demografický problém. Máme stárnoucí populaci a obec se zmenšuje. “
Aby se snížily náklady, spojí se státní organizace odpovědné za integraci migrantů s těmi, které se soustředí na sociální zabezpečení a trh práce. Rovněž budou omezeny prostředky přidělené na dotaci na zdravotní péči a předškolní zařízení studentů. Pouliční osvětlení se sníží o 20 procent a k orbě sněhu dojde pouze tehdy, když je na silnici větší množství sněhu.
Stig Bertilsson, místní politik pro pravici Středně-pravá strana, vysvětlil tento problém reportérům ze SVT a řekl: „Náklady v obcích, které obdržely nové příjezdy, jsou i nadále značné, i když se zastavily vládní příjmy. Tím se vytvoří velká záporná díra v městské pokladně.
(Voice, foto: Pixabay)
