Čtrnáctiletý Keith Sapsford byl problémové dítě. Podle otce C. M. Sapsford chvíli neposeděl a neustále utíkal z domu. Jeho snem bylo poznat svět, co se mu rodiče ve snaze utišit jeho utekárske choutky také pokusili splnit. Ani velká rodinná cesta napříč několika světovými zeměmi ho ale neuspokojila. Po návratu domů začal Keith znovu utíkat. Bezradní rodiče se tentokrát již obrátili na instituci pečující o problémové děti. Také z jejích zařízení 21. února 1970 utekl.
Měl plán dostat se jako černý pasažér na letadlo japonských aerolinek Douglas DC-8, které odlétly z letiště v Sydney a mířilo do Tokia. Schovat se měl v prostoru mezi koly. Tento bláznivý nápad se mu nakonec stal osudným píše DailyMail.
24. února se na letišti nacházel také amatérský fotograf John Gilpin. Měl s sebou i nový fotoaparát, který chtěl otestovat. Během focení si nevšiml, co se mu podařilo zachytit. Zjistil to teprve doma po vyvolání fotografií. Na jedné z nich byla postava člověka, která padala z letadla. Byl to Keith Sapsford.
Chlapci se podařilo proklouznout do prostoru mezi koly. Po startu letadla se ale kola začali zasouvat a Keith se na stroji neudržel. Spadl z výšky šedesáti metrů a utrpěl zranění neslučitelná se životem.
„Chtěl jsem, aby můj syn poznal svět. Tolik moc chtěl vidět ještě více a toto odhodlání ho stálo život, „říkal zdrcený otec.
„Pokud jejich nerozdrtí masivní části stroje, s přibývající výškou se snižuje atmosférický tlak, klesá teplota a dochází kyslík. Není skoro žádná šance na přežití. Bohužel se to děje pořád dokola, „říká americký pilot Patrick Smith.
