Tak shrnula útok námořní vědkyně Kristy Brownová, když sledovala několik hodin útok kosatek na modrou velrybu, kterou zabili u jižního pobřeží západní Austrálie.
Je to jeden z mála případů, kdy byla svědkem predace Orek oceánského obra.
Několik Orek spojilo své síly, aby sundalo mladistvou modrou velrybu v kaňonu Bremer – mořský hotspot asi 50 km od pobřeží.
„Viděli jsme přírodu v celé její slávě, drsnou a krásnou,“ napsala paní Brownová v blogu o incidentu, kterého byli svědky vědci a turisté na palubě výletní lodi Naturaliste Charters Bremer.
Paní Brownová uvedla, že kosatky byly rozptýleny. Chystali se na útok.
„Zvířata zuřivě vybuchla, pak najednou zpomalila, a pak jsme ji zahlédli. Byla to modrá velryba,“ napsala v blogu.
Velryba byla dlouhá asi 16 metrů a pokoušela se zahnat rostoucí počet kosatek.
„Byla úplně obklopena kosatkami, když plavala,“ řekla.
Paní Brownová řekla, že kosáci nemilosrdně plánovali zabití, a nešlo o rychlé zabití, ale trvalo několik hodin.
„Bylo to strategické, promyšlené, spolupracující, trpělivé a vytrvalé sundávání galantně modré velryby,“ napsala.
„Modrá velryba chtěla ven, chtěla plavat pryč a tvrdě se snažila.
„Kosatky se pořád dokola tlačily a tlačily a táhly a zvíře stále plavalo, poblíž povrchu zůstávalo, občas se potápělo, ale ne hluboko, a pokaždé, když přišlo na dech, kosatky přetrvávaly.“ Píše portál ABC.
„Tento proces byl cyklický. Na zvířeti bylo několik kosatek, které s ním strkaly a rychle plavaly vedle a pod ním, zatímco ostatní upustily od pronásledování, aby odpočívaly vedle lovu,“ napsala paní Brownová.
Kosatky tlačily velrybu přes mělčí kontinentální šelf, od 1 000 metrů hluboké vody po 80 metrů hlubokou vodu, což bránilo jejímu úniku.
„To byla jejich strategie a zdálo se, že to všichni vědí,“ řekla.
„Kosatky se k němu připojily a připevnily se k jeho čelisti, když se velryba točila a otáčela kosatky, které se držely, chtěly její jazyk, čekaly na uvolnění čelisti, ale neudělaly to,“ napsala paní Brownová.
„Lov pokračoval celé hodiny, byl horečnatý a chaotický, sledovali jsme ho a sledovali.“
Řekla, že útok trval celkem asi čtyři hodiny.
„Bublina krve vystoupila na povrch jako prasknutí červeného balónu,“ řekla.
„Úžas nad okamžikem nepřestal, protože kosatky se dělily o svou cenu a dělily mrtvolu, jak byla sdílena se všemi zúčastněnými v hlubinách níže.”