Má navštívit také jordánský Ammán, Jeraš, Ramallah v arabské autonomii, Tel Aviv a Jeruzalém. Princ Charles sice Izrael navštívil v roce 2016 na pohřbu Šimona Perese, ale byla to jeho soukromá návštěva. Návštěva prince Wiliama, vévody z Cambridge, se uskuteční na žádost britské vlády.
Britové bojkotovali Izrael, protože se nemohli smířit s faktem, že je Židé přinutili opustit tehdejší Palestinu, aniž by dosáhli na Blízkém východě naplnění své strategie. Počínání Britů v Palestině bylo plné rozporů. Když byli v britské vládě politici nakloněni křesťanství, pomáhali uskutečňovat plány sionistů. Z té doby také pochází známá Balfourova deklarace o vzniku židovské vlasti v Palestině. Od příchodu ateistů do britské vlády se začali Britové chovat k sionistům přímo nepřátelsky. Při přepadávání Židů arabskými teroristy Britové stranili Arabům. Vraždy na Židech vyšetřovali velice liknavě, ale došlo-li na židovskou odplatu, Židy popravovali nebo posílali do vězení. Vyzbrojování Židů zakazovali, ale při vyzbrojování Arabů zavírali oči.
Podobně se Britové chovali v otázce přistěhovalců. Pro Židy určovali kvóty, zatímco arabskému přistěhovalectví meze nekladli. Svým zjevným nepřátelstvím k Židům si vykoledovali jejich nepřátelství. Židovská vojenská organizace Hagana odmítala odvety za zabití Židů a prosazovala politiku zdrženlivosti, aby Brity zbytečně neprovokovala. Z jejich řad vyšly úderné jednotky Palmach, které už Brity nešetřily. Podnikaly sabotáže a útoky na britské cíle.
Nejradikálnějšími byli členové podzemní organizace Irgun, kterou Britové označovali jako teroristickou. K jejich nejznámějším činům patří bombový útok na hotel King David v Jeruzalémě v červenci 1946, bombový útok na britskou ambasádu v Římě v říjnu 1946, osvobození židovských vězňů z věznice v Akku v květnu 1947 a krvavá pomsta na Arabech ve vesnici Dejr Jásin v dubnu 1948. Britové se rozhodli v listopadu 1947 vrátit OSN své pověření realizovat Mandát pro Palestinu, což také učinili v květnu 1948. Před svým odchodem z Palestiny předali své zbraně a pevnosti Arabům, čímž své nepřátelství k Židům korunovali. Britové rovněž propustili tisíce nacistů z egyptského vězení, aby je použili v boji proti Státu Izrael v roce 1948.
Členové královské rodiny, včetně královny Alžběty, se účastnili na státních návštěvách v Keni a jiných zemích, které v rámci boje proti kolonialismu také prováděly teroristické akce proti Britům. Ale Britové 70 let „trestali“ pouze Izrael. Je dobře, že překonali pocit ponížení a snad otevřou novou kapitolu v britsko-izraelských vztazích. Mezi první impulsy můžeme počítat vyjádření premiérky Teresy Mayové, že „Británie je hrdá na to, jak Balfourovou deklarací napomohla ke vzniku Izraele“.
(eportal.cz, foto: Shutterstock)
