Předchozí studie o mozku zvířat vedly mnoho vědců k závěru, že kapacita pro neurogenezi nebo tvorbu nových neuronů klesá s věkem. A v dospělém mozku se pak zcela zastavuje. “U myší výzkumníci ukázali, že neurogeneze klesá velmi dramaticky až po středním věku,” uvedla vedoucí studie Maura Boldrini, která je vědeckou pracovnicí v oboru psychiatrie a zároveň členkou iniciativy Columbia Stem Cell.
Hipokampus, který je zodpovědný za paměť a učení, byl hlavním cílem studií neurogeneze, tedy vzniku nových mozkových buněk, a biologie kmenových buněk. Přestože předchozí studie ukazovaly, že i v dospělosti pokračuje růst nových neuronů, mnoho vědců argumentovalo, že se nejedná o mozkové buňky nové, ale jen stávající, byť zvětšené. Anebo že jde o rozrůstání cév nebo jiných vnitřních podpůrných struktur.
Aby vědci z Kolumbijské univerzity rozlouskli tento neřešitelný problém, výzkumníci zkoumali reprezentativní vzorek lidských hippocampů zdravých lidí různého věku poté, co zemřeli.
Vznik mozkové banky byl pro studii zásadní
„Vědci byli schopni tento výzkum uskutečnit díky založení mozkové banky a shromážděním posmrtných, rozsáhlých klinických informací o dárcích,“ uvedl jeden z badatelů John profesor Mann.
Poté, co on a jeho kolegové shromáždili mozky dárců, získali všechny příslušné lékařské záznamy dárců a provedli takzvanou “psychologickou pitvu”. Pomocí rozhovorů s přáteli a členy rodiny vědci zjistili, zda dárci mohli mít v době smrti neurologickou nebo psychiatrickou poruchu.
Výsledná mozková banka se stala jedinečným zdrojem pro neurovědu, jelikož umožňuje výzkumníků provádět podrobné studie o lidských mozcích v celém spektru života, zdraví a nemoci.
V aktuální studii výzkumný tým používal kombinaci molekulárních sond a matematického modelování k sledování neurogeneze v mozku 28 zdravých dárců ve věku od 14 do 79 let. Na základě původních předpokladů očekávali, že s věkem bude počet nově vznikajících neuronů klesat. To se však nestalo.
“Zdá se, že neurogeneze v hipokampu pozoruhodně stále trvá,” řekl Mann.
Rozdíly mezi mladšími a staršími mozky přece jen existují
Přestože tedy mozek v jakémkoliv věku produkuje tisíce nových neuronů, ve starších mozcích tyto nové neurony přece jen mají nižší schopnost vytvářet nová spojení.
Analýza ukázala, že starší mozky měly menší vaskulární vývoj. Neurony starších hippocampů navíc vykazovaly nižší hladiny proteinů spojených s plasticitou nebo vznikem nových neuronových vazeb.
Výsledky tak umožnily vytvořit nový model stárnutí mozku, v němž si starší mozky zachovávají schopnost vytvářet nové neurony, ale zároveň se jim už tak nedaří vytvářet nová spojení a stejně tak je udržovat za pomoci kyslíku.
“Je možné, že změny, které vidíme ve starších mozcích, souvisí s některými kognitivně-emocionálními změnami, ke kterým dochází během stárnutí,” tvrdí Boldrini s tím, že cvičení, zdravá strava a léky mohou pomoci, ale k tomu bude zapotřebí dalších výzkumů.
Nyní vědci doufají, že prozkoumají základní mechanismy změn, které nalezli ve starších mozcích za pomoci kultivace kmenových buněk. “S těmito metodami bychom měli být schopni lépe porozumět tomu, jak nové neurony dospívají a jak by bylo možné s nimi manipulovat,” dodala Boldrini.
(energiezivota.com, foto: Shutterstock)
