Hollan prý uvedl, že v Brně už žije 2000 obyvatel z islámských zemí a 1000 arabsky hovořících, takže přijmout pár desítek dalších jako gesto solidarity “nikomu neublíží”. Předsedkyně Žít Brno, Bára Antonová na tiskové konferenci ještě dodala: „Nemluvíme tu o žádné beztvaré hmotě, ale o lidech. O osudech lidí, o nichž nevíme, co si museli prožít. Schopnost pomoci je základním principem solidarity.” Premiér Andrej Babiš prý svou neochotou pomoci dělá z Česka v očích Evropských zemí slabou a nesebevědomou zemi.
Vyoral si všímá, že v jejich apelech chybí další obvyklé argumenty k přijímání migrantů. “Chtělo by to vyšperkovat humanitou, vděčnými uprchlíky před válkou, ženami s dětmi, případně lékaři a inženýry, kteří akcelerují naši ekonomiku a pomohou s vymíráním Evropanů,” píše ironicky a pochybuje o kvalitě ideologického školení dotyčných.
Dále tvrdí, že pokud by šlo o skutečné válečné uprchlíky, Češi by s pomocí neměli problém a přijali by stovky i tisíce. Jako názorný příklad ukazuje pomoc Ukrajincům a Jugoslávcům v devadesátých letech. Ale co se Čechům podle něj nelíbí, je že pod záminkou pomoci válečným uprchlíkům se do Evropy chystá “polovina subsaharské Afriky”, což se “většině lidí se selským rozumem pochopitelně úplně nelíbí” . Zvláště, když tito obyvatelé vidí situaci v západních zemí.
Hnutí Žít Brno kritizuje za nedostatek rozhledu. Měli by se prý podívat, jak vypadaly oslavy mistrovství světa ve fotbale ve Francii. “V Nantes v rámci poklidných nepokojů vzplály auto-ohníčky,” říká Vyoral a jmenuje další negativa oslav: podpalování aut, rozbíjení výloh, rabování a střety s policií. “Ano, nejednalo se o tytéž migranty, na které se těší Žít Brno, ale…” nechává Vyoral vyznít otázku do vytracena.
(parlamentnilisti.cz, foto: Shutterstock)
