Podívejme se jenom na skutečnost, že jeden den po vyslovení důvěry vládě již KSČM požaduje odvolání ministra dopravy Dana Ťoka (ANO), protože nedosadil komunistické nominanty do obměněné dozorčí rady Českých drah. Tato vládní nestabilita se bude opakovat a postupně stupňovat,“ říká poslanec Radovan Vích, který byl o víkendu zvolen do předsednictva SPD.
„Nebezpečné Rusko“ je téma české diskuse od roku 2013. Jak se do řetězce dějů stran Ruska promítla kauza pokusu o zabití agenta Skripala? Novičok prý byl syntetizován i v Česku, byť to prý znamenalo nepatrné množství. Vzorky podle německých médií získala i Spolková republika Německa. Theresa Mayová je přesvědčena, že se o Skripalův život pokoušelo Rusko. Odborníci na Rusko tvrdí, že Rusko samo rádo „rozsévá“ různé narativy, aby znejistilo evropskou veřejnost. Jakou stopu každopádně „novičok“ nechal na důvěryhodnosti i ruské i západní strany? A kdo vede „na body“ tu píárovou bitvu, která se vede od roku 2013?
Rusko není hrozbou, ale státy NATO dělají všechno pro to, aby bylo rizikem. Novičok už je značně ohrané téma, jeho použití ve Velké Británii v případu Skripal vyvrátilo v teoretické rovině mnoho odborníků. Už uplynulo několik měsíců od kauzy, kdy dva ruští občané vyvázli živí z údajné otravy chemickou bojovou látkou, která měla teoreticky zabíjet do doby v řádu pouhých sekund maximálně minut.
Verze britské strany byla natolik vachrlatá a tak často se měnila, že by bylo lépe už na věc raději zapomenout. Skripal a jeho dcera běhají někde po světě a nikdo s nimi rozhovor zatím neudělal. Bohužel je tu pokračování této kauzy, kde je dokonce jedno úmrtí a jeden přeživší. Ale už nevidíme žádné neopodstatněné vypovídání ruských diplomatů ani vyhrožování. Ta věc nese všechny známky provokace a je mrtvá.
Přichází obchodní válka USA versus EU, Čína a Rusko?
Obchodní válka mezi USA, Evropskou unií, Čínou a Ruskem se dala očekávat od nástupu Donalda Trumpa, který prosazuje dost odlišný ekonomický koncept od svých nedávných předchůdců ve funkci amerického prezidenta. Nedávná vrcholná schůzka států G7 skončila fiaskem a Putin odjel na setkání Ruska, Číny a Indie. USA opouštějí své zájmy v Evropě a EU je slabá. Je předvídatelné, že se „drsnějším“ opatřením ze strany USA budou zasažené státy bránit. Situace ale může mít vcelku nepředvídatelný vývoj a mohou vznikat různí nečekaní spojenci.
Jak může dominanci USA a dolaru ovlivnit to, že řada států posiluje své zásoby zlata a pro své transakce omezuje používání dolaru?
Dlouhodobě avizovaným cílem Číny, Ruska, dalších států sdružených v Šanghajské organizaci pro spolupráci je právě zamezit dominanci amerického dolaru. Opatření směřující k tomuto cíli je nakupování zlata, a tedy zpevňování vlastních měn, případně hledání alternativní dominantní měny. Všimněte si, že různé státy se snaží vymanit z dominance takzvaného petrodolaru, tedy se snaží za obchody s ropou platit jinými měnami.
Babiš není spasitel, ale postará se o všechny. To je výstup jednoho rozhovoru premiéra. Sociologové tvrdí, že český národ je zaměřen spíše středolevicově a čeká, že stát zajistí blahobyt a pořádek. Je to tak? Dělá to Babiš chytře?
Premiér Babiš si zvolil cestu menšinové vlády ANO se zprofanovanou ČSSD a KSČM. Vláda ve svém programovém prohlášení má mnoho slibů, které jsou součástí mixů nesourodých ambiciózních a převážně levicových sociálních témat, která nejsou založena na reálných možnostech a příjmech státního rozpočtu. Současná vláda je probruselská a proimigrační a tento kočkopes nebude mít podle mých odhadů šanci přežít celé volební období. Podívejme se jenom na skutečnost, že jeden den po vyslovení důvěry vládě již KSČM požaduje odvolání ministra dopravy Dana Ťoka (ANO), protože nedosadil komunistické nominanty do obměněné dozorčí rady Českých drah. Tato vládní nestabilita se bude opakovat a postupně stupňovat.
Liberálně orientovaní pozorovatelé nechápou, proč Češi, kteří se mají tak dobře, podporují „populisty“ jako Zeman či Okamura a slyší na to, o čemž jsme už mluvili, že se o ně Andrej Babiš postará. Čím to je?
Kdo jsou to vlastně ti liberálně orientovaní pozorovatelé? Pražská kavárna? A co neliberálně orientovaní pozorovatelé? Vidíte, jak legračně to zní. Nicméně pokud se Češi opravdu mají tak dobře, o čemž se dá trochu pochybovat, ale například v bezpečnostní situaci, v porovnání s většinou takzvaných západních evropských států, ano, jistě stojí za to tento stav především udržet.
Na druhou stranu konvergence úrovně platů našich občanů s úrovní platů na Západě je žalostná. Naše platy jsou v porovnání s jejich příjmy třetinové, ale výdaje máme stejné. Pokud takový program, respektive jeho podporu, nabízejí Miloš Zeman či Tomio Okamura v čele hnutí SPD, je jen dobře, že mají tak vysokou podporu. Tato podpora bude ještě růst, protože EU svojí proimigrační politikou pro to dělá maximum. U Andreje Babiše to ale nyní tak jasné není. Pouze slibuje. Záleží, kam jeho vládu zavede spolupráce s ČSSD a KSČM, jež mezi ty, kteří jsou médii dnes označovány za populisty (a už je to spíš pochvala než urážka), vůbec nezapadá.
Odumírání tradičních politických stran, na jedné straně ČSSD, na druhé straně liberální, proevropská pravice. Mohou si za to samy? Když například sledujete rétoriku Miroslava Kalouska o demokracii, obraně hodnot listopadu 1989, obraně Evropské unie, boji proti Rusku, boji za Tibet… Nedrží se Kalousek a ostatní témat, která jsou vyčichlá?
Tradiční politické strany se svými politickými dinosaury ztrácejí dlouhodobě důvěru svých voličů, které zklamaly. Nenabízejí program, který by zaujal, a jenom exhibují před televizními kamerami, kde se vyjadřují i k tomu, jestli bude zítra pršet. Po příštích volbách KDU-ČSL, TOP 09 a STAN vypadnou ze Sněmovny a skončí definitivně v propadlišti politických dějin. Stejným směrem směřuje i provařená a zprofanovaná ČSSD.
Prezident Zeman tvrdí, že většinu z médií ovládá „kavárna“. Jiní mají strach z toho, že média vlastněná Babišem slouží Babišovi. Na ČT jistá část veřejnosti nadává. Jak to s těmi českými médii tedy vlastně je? Je lepší Václav Moravec, nebo Jaromír Soukup?
Na tuto otázku lze odpovědět nejlépe vlastním pozorováním, když si porovnáte, kolik negativních článků v českých médiích denně najdete na Tomia Okamuru a kolik například o Miroslavu Kalouskovi. Bohužel už několik let v médiích výrazně převažuje jeden názorový proud a objektivita je velmi vzácná, o to víc je třeba si cenit novinářů, kteří jsou jí stále schopni. Ať již bude takto objektivním novinářem Jaromír Soukup nebo kdokoli jiný. Je třeba tuto objektivitu novinářů dále povzbuzovat.
(parlamentnilisty.cz, foto: Shutterstock)
