Kromě posledních cel proti Kanadě, Mexiku a Evropě, uvelila Trumpova administrativa sankce proti nejméně 11 státům, a ponoukla Saúdskou Arábii použít podobná opatření proti Kanadě v reakci na „obvyklou kritiku“.

Televizi o tom řekli aprávníci ohledně otázek mezinárodního obchodu a bývalí diplomaté, kteří zaznamenali prudké zvýšení využívání sankcí jako reakci na jakékoli nežádoucí akce nebo prohlášení zahraničních vlád.

Minulý pátek oznámil Trump zdvojnásobení cel na ocel a hliník z Turecka v reakci na zatčení a zadržení amerického pastora Andrewa Brunsona.

Takové uplatnění sankcí je podle bývalého úředníka amerického ministerstva zahraničí Bretta Bruena „bezprecedentní“. Podle něj se otázka zadržení amerického občana v Turecku „bezpochyby musí být řešena dvěma vůdci“, ale pouze v rámci běžných diplomatických jednáních.

„Vezměme si opačnou situaci. Co se stane, když podle našeho názoru zadržujeme občana Turecka nebo Číny, z legálních důvodů, podle našeho mínění, a oni vidí agresivní činy ze strany USA? Jsme na Divokém západě diplomacie. Nejprve střílíme a pak se domlouváme na světovém pořádku. Takový precedens je nebezpečný,“poukázal Bruen.

Ačkoli použití těchto opatření z politických důvodů v americké taktice není nic nového, byl to právě Trump, který dal příklad transformace ekonomických sankcí na zbraň, uvedl expert na mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Petersonu Gary Hufbauer.

Podle něj se v období Trumpu zdá, že sankce jsou absolutně nezbytným opatřením, přestože ukazují „návrat k zákonu džungle“.Kromě posledních cel proti Kanadě, Mexiku a Evropě, Trumpova administrativa uvalila sankce proti nejméně 11 zemím: Íránu, Turecku, Rusku, Číně, Severní Koreji, Pákistánu, Sýrii, Venezuele, Kubě, Libyi a Kolumbii.

Podle amerického právníka Garyho Horlicka Trump „učinil normální“ myšlenku používání sankcí. Jako příklad cituje pokračující nepřátelství mezi Saúdskou Arábií a Kanadou, vyvolané „obvyklou kritikou“ kanadské ministryně zahraničních věcí ohledně situace v oblasti lidských práv v království. V reakci na tuto kritiku provedla Saúdská Arábie něco, o čem by se před deseti lety vůbec nepřemýšlela – uložila sankce.

Zároveň odborníci zdůrazňují, že v mnoha případech je uvalení sankcí velmi srozumitelné a odůvodněné. Například uložení odvetných sankcí vůči USA nebo sankce za porušení mezinárodních zákonů, jako je použití chemických nebo biologických zbraní.

Nicméně Bruen zdůrazňuje, že v případě Brunsonova uvěznění „mohou být strategické zájmy důležitější než zadržení jednoho nebo více Američanů“. Neboť je Turecko americkým partnerem v NATO a nachází se pro Američany v strategicky důležitém regionu.

„Máme-li očekávat, že pokaždé, když Američana – právem či neprávem – zadrží v zahraničí, budou muset Spojené státy zavést sankce, aby se osvobodil, sankce budou uplatněny proti celé řadě zemí,“ cituje CBC slova Bruena.

(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)