Během 48 hodin budou desítky tisíc lidí, kteří přijdou na Pyrenejský poloostrov a odtud do Německa, posláni zpět do Španělska. To se však týká pouze přistěhovalců, kteří se zaregistrovali ve Španělsku, a ti se obrovskou oklikou budou snažit dostat do Německa přes Rakousko.
Migranty, kteří se nebudou registrovat, Španělsko okamžitě přesune autobusy dále na sever, aby mohli dosáhnout skutečného cíle, prakticky nikdo není registrován. A samozřejmě Afričané přejíždí přímou trasou přes Francii do Německa. Proč by měli mít mnohem delší cestu přes Švýcarsko a Rakousko? Zvláště proto, když by mohli být posláni zpátky?
Vzhledem k tomu, že Merkelová zrušila dublinské dohody a porušila stávající zákony, nyní se chová, jako by jednala. Většina novinářů je spokojená. Na setkání se svým španělským protějškem Pedro Sanchezem, předložila Merkelová dohodu o repatriaci.
Kancléřka chce sjednat podobné smlouvy s Řeckem a Itálií. A mainstream bude i nadále klamat čtenáře, že kancléřka je úspěšný ve svých takzvaných dvoustranných dohodách. Ve skutečnosti to však ještě více zhorší otázku přistěhovalectví. Za svůj podpis požadují Athény od Merkelové slib, že umožní rodinným příslušníků uprchlíků, uznaných v Německu, rychlejší přesun z Řecka do Německa.
Nyní i die Welt uznává že, „na jihu čeká na rodinnou imigraci do Německa mnohem více uprchlíků, než kteří by mohli být v rámci smlouvy vráceni.“
Z toho všeho plyne, že do Německa přijde značné množství lidí. A počet těch, kteří se skutečně mají vrátit do Madridu a Malagy bude minimální nebo žádný. Jediná věc, která by mohla pomoci by bylo uzavření hranice mezi zeměmi schengenského prostoru. Ale to označuje die Welt jako “absurdní” a “pravicový populismus”.
Také dohoda mezi EU a Tureckem, kterou Merkelová prezentovala s velkým povykem, je takovým trikem pro voliče. Jen asi dvacet ilegálních přistěhovalců je každý měsíc vráceno zpět do Turecka.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
