Při povodních, větrných smrštích i při suchu se sdělovací prostředky zaplní odborníky kteří vysvětlují. Že je nám třeba mokřadů, které zadržují vodu a tím jsou prospěšné jak při povodních, tak když voda chybí. Že je nám třeba zeleně ve městech, neboť nejen ochlazuje a činí život v městě snesitelným, ale také pomáhá při srážení vlhkosti a tvorbě nové oblačnosti. Redaktoři přikyvují, politici horlivě souhlasí.
Posléze krize přejde, po suchu zaprší, po povodni voda odteče. A z uvedených plánů a opatření se nerealizuje nic. Tedy ano, existují programy pro revitalizaci odvodněných ploch, ale ty se realizovaly dosud převážně jen v chráněných oblastech na Šumavě a podobně. V kulturní krajině vnitrozemí se toho v tomto směru moc neděje.
Ba co hůř, pokračuje se v zástavbě zelených ploch. Zahušťování středu měst je sice bohulibou činností, pokud je prováděno ve jménu zastavení expanze měst do stran. Problém ovšem je, když se tak děje na úkor ostrůvků zeleně a „divoké“ přírody. Takové místo je samozřejmě nutné před stavbou ošetřit drenážemi a odvodnit.
Malý příklad: Když jsem jezdil v Praze autem Radlickou ulicí, z Radlic přes Jinonice do Nových Butovic, byla tato silnice lemována víceméně nepřerušovaným pásem zeleně, který na levé straně přecházel volně v Prokopské údolí. Je to – nevím – dvou kilometrový úsek. Během pouhých několika let co tamtudy jezdím, je celý tento pás zastavěn, převážně novými kancelářskými budovami, ale také byty. Prostor mezi domy je samozřejmě z devadesáti procent vybetonován. Je jasné, že jakýkoli déšť se od Butovic ke Smíchovu a dál do Vltavy, sveze po betonu jako po skluzavce.
Mluví se o stavbě bytových domů na okrajích parku Parukářka na Praze 3. Privatizovat a stavět by chtěli také v prostoru koupaliště Džbán a podobné případy zná ze svého okolí asi každý. Protože lidská nenažranost je nekonečná, lze předpokládat, že jakmile dovolíte z atraktivního pozemku ukousnout, apetit na další lukrativní části pouze vzroste.
Na celém průšvihu se kromě developerů podílí také samotní úředníci městských částí. Nenápadné kácení vzrostlých, mohutný stín vrhajících stromů okolo silnic a jejich nahrazování buď ničím, nebo nějakými útlými stromky s omezeným prostorem pro kořeny, aby nemohly příliš vyrůst. Ze zkušenosti z Prahy 2 vím, že takový stromek často zlomí první větší bouřka a po jeho zlomení je zbytek odklizen a místo již zůstává prázdné. Prý stromy znečisťují město listím a náklady na úklid jsou vysoké, slyšel jsem argument.
Proto považuji developery za škodnou. A ty, kdo jim jejich nemravné projekty schvalují za ještě horší. Není v ničím zájmu, kromě developerů samotných a jimi zkorumpovaných úředníků, postavit pár nových obytných domů v městském parku, nebo v zelené zóně. Několika desítkám rodin se bude hezky bydlet a několik investorů zbohatne. A přínos pro společenství lidí v městě žijících? Nula! Nebo spíš samé mínusy. Ztráta rekreační zóny, ztráta plochy přispívající k vyrovnanému klima města, ztráta půdy schopné zadržet vodu a doplnit hladiny spodních vod.
Není to jen problém velkých měst. I malé obce ukrajují z přírody, v jejich případě nikoliv z parků center, ale převodem zemědělské půdy na stavební parcely. Zde jde prý často o jednu z mála možností financování obce.
Nevím. Myslím si, že by Policie měla automaticky kontrolovat účty radních, kteří pro takový projekt zvednou ruku (utopie, vím). Jestli se jim tam náááhodou neobjeví nějaké nečekané „dědictví“. Možná bychom byli překvapení, nevidím totiž mnoho jiných možných motivací pro podporu těchto povětšinou asociálních projektů.
Jako jsou třeba stále nové a nové kancelářské prostory, zatímco stávající business centra mají problém s naplněním svých kapacit. Proč ne, chápu že se nadnárodní firma ráda usadí třeba v samotné Stromovce a opustí kanceláře na okraji Prahy.
Jako jsou stále nová nákupní centra, zatímco některá krachují, neboť si na sebe nevydělají (jako tomu bylo například v Liberci).
Jako jsou stále nové byty, kterých se prý nedostává, ačkoli obyvatel v republice je víceméně stále stejně. Chápu, že byty zastarávají a stavba nových na zelené louce vyjde levněji než revitalizace starých sídlišť. Obzvlášť, je-li ta zelená louka koupena za výhodnou cenu.
Svoji negativní úlohu v tomto sehrává také moje „oblíbená“ migrace. Byť proti Ukrajincům v podstatě nic nemám, fakt je že ona sídliště se stávají jejich enklávami. Češi si pak pořizují bydlení v zástavbě nové, neboť jak je o nás známo, jsme nesnášenliví a máme rádi klid. 😉
A tak mají zájmy a chamtivost několika lidí stále přednost před zájmem většiny. Sdělovací prostředky včetně politiků nás sice bombardují globálním oteplováním a vrhají na nás jedno omezení za druhým v marné snaze ovlivnit klima planety. Přitom v tom, co by ovlivnit mohli, tedy lokální prostředí, v tom jsou nečinní.
Přijmout opatření k ochraně našeho bezprostředního okolí a prostředí, to nedokáží. Je v tom moc kšeftů a vězí v tom až po uši. A tak raději neustále mentorují bělocha, že ničí planetu a přilehlý vesmír. To je nic nestojí.
Přitom zrovna v tomto nám není moc co vytýkat. Původní Evropan v podstatě žije trvale udržitelným způsobem života. Třídí odpad, zakládá a opatruje chráněná území a hlavně plodí zhruba dva potomky za dva rodiče. Zodpovědný, trvale udržitelný přístup. Vydrancování zdrojů neustálým přírůstkem obyvatelstva, které zbytky po své spotřebě prostě vrhá do oceánů, to je záležitost úplně jiných lidí. Těch, ke kterým naši osvícení apely neadresují, protože se bojí. Nebo jste snad slyšeli apel nějaké té celebrity směrem k Afričanům, aby změnili své reprodukční chování?
Já jsem se choval ekologicky vždycky, tak nějak intuitivně. Ve svém prostředí se snažím chovat ohleduplně. Ale nedokážu brát vážně nářky nad klimatickými změnami politiků, kteří reálně podporují odlesňování, odvodňování, zábor zemědělské půdy, zastavování nesmyslnými stavbami které nikdo nepotřebuje kromě těch, kdo si na nich momentálně namastí kapsu. Nedokážu brát vážně politiky, kteří nás kárají za uhlíkové stopy, ale bojí se nahlas pojmenovat, že ostrovy z plastů v oceánech velikosti Velké Británie, nejdou na vrub neustále školených Evropanů, ale na vrub Afričanů a některých asijských národů.
———————————————
Vinu bych nám rozdělil asi nějak takhle:
• Za globální klima pravděpodobně nikdo nemůže. Je to v režii přírodních cyklů a člověku nezbývá než se přizpůsobit, tak jako mnohokrát v minulosti, kdy teploty dosahovaly svých minim, nebo maxim. (tady se mnou asi většina nebude souhlasit, vím)
• Za globální znečištění oceánů, může především nepořádnost Afričanů a Asiatů. Kdo nebyl nikdy svědkem toho, jak je sebraný odpad z pobřeží naložen na loď, která ho vyveze na volné moře, tam vyhodí, aby byl druhý den opět sbírán na pobřeží?
• Za globální znečištění ovzduší, může dnes převážně expandující průmysl dříve rozvojových zemí. Zde je však naděje že jejich benevolence vůči znečištění časem odezní tak, jako odezněla v západních zemích. Alespoň u Číny bych to očekával, u Indie si nejsem jistý.
• Za lokální problémy, jako je sucho a záplavy, si můžeme my sami. Tím že se někteří z nás chovají stejně jako ten blb, který vyklopí loď odpadků do moře a protože nemá ve svém myšlení koncept budoucnosti, považuje tím problém za vyřešený.
———————————————
Žádná další zástavba v Praze ani kdesi ve Špindlu, prostě není potřeba. Je to jen rozmar nenažraných parazitů v součinnosti s úředníky jdoucích tou nejsnazší cestou. Developery tohoto typu, stejně jako ty co jim jdou na ruku, je třeba pranýřovat a nejlépe máčet ve Vltavě. Jinak si při příštím a možná mnohem horším přírodním extrému, budeme zase jen v televizi povídat o tom, jak bychom potřebovali mokřady a jak betonové plochy škodí.
A ta moje nenávist? Inu, chovám ji k těmto lidem, nic s tím neudělám. Plyne z pocitu bezmoci. Zmizí, až budou developeři postaveni do latě a s nimi spojená korupce bude trestána. Až bude radní, který nechápe, že vydláždění dosud travnatého náměstí, zhorší kvalitu života, vyhnán z úřadu karabáčem a bude se živit něčím, co více odpovídá jeho schopnostem. Až bude každá rozvojová pomoc třetímu světu podmíněna zavedením odpadového hospodářství a zamezení masového „uklízení“ do řek a oceánů.
Až se boj s klimatickou změnou, změní opět na ochranu přírody a lidí co jsou její součástí.
(euportal.cz, foto: Pixabay)
