Velký příběh, četné zprávy
McRae se odvolává na predikci banky HSBC ohledně vývoje světové ekonomiky v nadcházejících 12 letech. Zmiňuje též známou předpověď banky Goldman Sachs, že země BRICS a čtyři největší rozvojové ekonomiky – Brazílie, Rusko, Indie a Čína – budou soupeřit o to, kdo z nich se stane jako první rozvinutou ekonomikou, přičemž konstatuje, že se tak děje pouze v případě Číny a Indie, zatímco Rusko a Brazílie zažívají z rozdílných důvodů zklamání.
Již v roce 2011 HSBC své závěry revidovala s tím, že především Rusko si nepovede dle původní predikce, připomíná analytik. Dodává, že nyní zmíněná banka opět zpřesnila své propočty a na základě identifikace předchozích chyb přišla s modelem do roku 2030.
“Pokrok Číny a Indie je velký příběh, ale je zde mnoho dalších zpráv,” píše McRae. Považuje za ně například zjištění, že USA mají nadále náskok před zbytkem rozvinutého světa, že růst populace v Africe představuje příležitost i problém a že indičtí sousedé, Pákistán a Bangladéš, si rovněž skokově polepšují.
V rámci Evropy zůstává největší ekonomikou Německo, ale Británie se začíná vzdalovat Francii z pozice šesté největší světové ekonomiky, Itálie nadále umdlévá a propadla se až na deváté místo, podobně jako Španělsko, které si pohoršilo z třináctého na šestnácté místo, poukazuje expert. Zmiňuje i východní Evropu, která si vede dobře, zatímco malé evropské státy se stárnoucí a zmenšující se pracovní silou jako Rakousko a Norsko vypadly z první třicítky, podobně jako Dánsko z první čtyřicítky.
Takové žebříčky plní titulky a jsou zajímavé, připouští odborník, ale za mnohem důležitější považuje důvody, proč některé státy rostou, zatímco jiné se propadají. “Ve skutečnosti existují dva hlavní způsoby růstu: dohánění a hranice růstu. Pro většinu rozvojového světa je to dohánění,” zdůrazňuje McRae. Dodává, že Čína, Indie, Nigérie pouze výrazně využívají technologie vyvinuté v rozvinutých ekonomikách.
Čína se stala největším světovým výrobcem aut, jelikož používá know-how vyvinuté v USA, Evropě a Japonsku a některá čínská auta ostatně vypadají jako kopie úspěšných modelů vyráběných v rozvinutém světě, konstatuje analytik. Doplňuje, že Afrika zase těží z využívání mobilních telefonů vyvinutých v USA a Evropě, čímž překonává potřebu budovat síť pevných linek a zároveň zkoumá nové aplikace, například textové bankovnictví.
Čas vzájemně se učit
Jelikož má rozvojový svět také mnohem mladší a rychleji rostoucí pracovní sílu a jeho ekonomické dohánění je podpořeno demograficky, propast se zmenšuje, vysvětluje expert. Tvrdí, že není nic špatného na očekávání, že Bangladéš poroste rychleji než Norsko, protože 70% celosvětového růstu v posledních 12 letech připadlo na rozvíjející se trhy.
Růst rozvinutých ekonomik proti tomu pramení z hledání způsobů zvyšování produktivity práce, posilování trhů a navyšování poměru ekonomicky aktivních obyvatel, konstatuje McRae. Poukazuje, že to znamená lepší vzdělání, podporu podnikání, boj s nezaměstnaností mladých a odstraňování bariér pro práci ve stáří, kde stále panují velké rozdíly – v Británii například pracuje 10% obyvatel starších 65 let, zatímco v Itálii jsou to 4% a ve Francii 3%.
Predikce HSBC se přitom podle experta snaží od uvedených faktorů částečně odhlédnout, jelikož ekonomické modely nedokážou podchytit například dopad ekonomických cyklů či velkých politických otřesů. “Proč si Venezuele vede o tolik hůře, než model předpokládal? Je to obávaná politika,” vysvětluje McRae. Podotýká, že podobně těžké je odhadovat technologický vývoj, například dopad, který měl iPhone.
Další problém spočívá v tom, že uvedená predikce naznačuje, že za 12 let budou dvě ze tří největších světových ekonomik rozvojové státy, a tudíž půjde oproti dnešku o zcela jiný svět, poukazuje analytik. Očekává, že pro většinu obyvatel západních demokracií bude těžké zvyknout si na ztrátu moci a vlivu, které si Západ užíval do průmyslové revoluce.
Nejde přitom jen o ekonomiku, peníze a dosavadní západní dominanci na technologickém poli, ale také o ideje, jak má být uspořádána společnost, varuje McRae. Za překvapivé by považoval, pokud by Čína z pozice největší světové ekonomiky Západ neovlivňovala, například v kontrole společnosti, která je v Číně větší, než je Západ momentálně schopen akceptovat, ale zároveň jde o model, který může mnoha lidem v Evropě připadat jako atraktivní.
“Některé věci, které vidíme, se nám nebudou líbit, ale připusťme, že existují jisté oblasti, kde se můžeme učit,” píše odborník. Očekává, že Indie bude formovat Británii, jako před sto lety Británie formovala Indii, přičemž nemusí jít o kolonialismus naruby, kdy Východ bude vnucovat své myšlení Západu, ale svět, kde se všichni vzájemně učí. McRae doufá, že takový model je možný, protože pokud tomu tak není, pak budou nadcházející dekády skutečně obtížné.
(eurozpravy.cz, foto: Pixabay)
