Někteří norští politici se rovněž domnívají, že by bylo lepší posílit vlastní síly než importovat nové americké vojáky, poznamenal článek. V podstatě materiál naznačuje agresivní politiku NATO v jednoduché spirále – umístit pod záminkou cvičení např. americkou armádu, následně vytvořit stálou základnu, na což bude Rusko reagovat odvetnými kroky, a ty se budou vykládat jako ruská „agrese“ a proto je nutné posílit vojenské struktury NATO v dané oblasti.
V norské provincii Troms působí 350 amerických vojáků, kteří tam budou trénovat, aby posílili vztahy se spojenci. Podle podmínek původní smlouvy Norsko souhlasilo s přijetím 350 námořních pěšáků ze Spojených států za účelem výcviku, ale v letošním roce bylo rozhodnuto zdvojnásobit jejich počet na 700, napsala NRK. Během příštích pěti let bude ve Vernes (kraj Tronnelag) umístěno 350 amerických vojáků a mnoho dalších v Setermoenu (okres Troms). Toto rozhodnutí norských úřadů přispělo k nárůstu napětí s Moskvou a ruské velvyslanectví již varovalo před odvetou, uvedl článek.
Podle norského vojenského velení byla americká přítomnost v zemi rozšířena, aby posílila vztah mezi norskými vojáky a jejich spojenci.
V pondělí první skupina 350 amerických vojáků už dorazila do Setermoenu, ačkoli ne všichni v Norsku to uvítali. Například Stale Ulriksen, výzkumný pracovník na Námořní škole, je přesvědčen, že v Rusko přijme americkou vojenskou přítomnost v sousedním Norsku s nepřátelstvím. „Jsem si jist, že v Rusku to vyvolalo znepokojení. Nemyslím si však, že již podnikli odvetné kroky. Ale vzhledem k tomu, že americká přítomnost bude i nadále růst, a navíc, američtí vojáky získají pokročilejší zbraně, lze na reakci očekávat,“ varoval Ulriksen v rozhovoru s NRK.
Podle jeho názoru pravidelná přítomnost spojenců v Norsku nese rizika, zvláště s ohledem na prohlášení americké armády, že by to mělo být „jasným signálem“ Rusku: „Samozřejmě, pro existující omezení pro jakoukoli vojenskou činnost v severním Norsku je to předěl: dříve nebo později budou Rusové cítit vážnou hrozbu. Možná by bylo nerozumné, aby se Norsko dalo výzvu ruským strategickým možnostem,“ řekl Ulriksen s tím že na druhé straně si tak Norsko prokáže, že je někdo, kdo by ho chránil.
Mezitím ruské velvyslanectví v Oslo již vydalo varování norským orgánům, v němž vyjadřuje „hluboké obavy“ v souvislosti s příchodem amerického kontingentu, uvedl článek. V komentářích na facebooku ruské velvyslanectví také poznamenalo, že se Norsko stává „nepředvídatelným“ a takové rozhodnutí by mohlo vést ke zvýšenému napětí, ke spuštění nových závodů ve zbrojení a k destabilizaci situace v Evropě. To pravděpodobně přiměje Moskvu, aby přijala „odvetná opatření“, varovali ruští diplomaté.„Budeme i nadále pečlivě sledovat činnost Norska a jeho partnerů v NATO. Vyhrazujeme si právo podniknout odvetná opatření k zajištění bezpečnosti naší země,“ zdůraznilo prohlášení velvyslanectví.
Posílení americké vojenské přítomnosti kritizovali někteří norští politici, poukázal materiál. Socialistická levicová strana je zejména toho názoru, že by bylo pro Norsko výhodnější posílit své vlastní síly na severu než importovat nové americké vojáky. „Jedná se o předěl v norské obranné a bezpečnostní politice, země se vydala špatným směrem a my jsme o tom již dávno varovali,“ řekl Turgeir Knag Fylkesnes, zástupce socialistů v norském parlamentu, v rozhovoru s NRK. „Toto je přímé narušení základů norské politiky a ohrožuje norskou bezpečnost. Kromě toho bude severní část země, kde je nejblíže ruský soused, v obtížné situaci. Bezpečnostní politika se nemá takto budovat, je to špatné,“ zdůraznil také Fylkesnes.
V souladu se základní politikou Norska, přijatou v roce 1949 před nástupem do NATO, cizí státy nemají právo rozmístit základny v zemi v době míru, vysvětlila NRK. Tehdy na dotaz SSSR odpovědělo Oslo následovně: „Norská vláda nebude uzavírat žádné dohody s jinými státy, které by ukládaly Norsku povinnost otevřít vojenské základny pro vojenské síly cizích mocností na norském území – dokud nebude Norsko ohroženo nebo napadeno“. Norské orgány později objasnily, že toto prohlášení se nevztahuje na účast zahraničních sil na cvičeních nebo výměnných akcích. Spolu s tvrzením, že na norském území „nebudou v míru jaderné zbraně“, dosud základní politika zůstávala nejdůležitějším z bezpečnostních omezení v Norsku, uvedl článek.
Strana středu, Strana socialistické levice a Červená strana věří, že v důsledku nových rozhodnutí norských orgánů se bezpečnostní politika drasticky změní. Podle Fylkesnese příchod takového počtu amerických vojáků již dlouho nezapadá do rámce společných cvičení se spojenci v době míru. „To je už mimo společné cvičení. Zatím za arktickým kruhem neexistovaly žádné americké základny,“ dodal politik v rozhovoru s NRK.
(prvnizpravy.cz, foto: Sputnik)
