Provázanost nebude trvat věčně
Nedostatek nových společných projektů od konce předchozího desetiletí v kombinaci s prohlubující se vzájemnou nedůvěrou mezi oběma zeměmi vrhá na jejich spolupráci stín, varuje historik. Dodává, že Ruskou zároveň čelí krizi svého vesmírného průmyslu.
„Rusko je stále jediný partner USA schopný dopravit jejich astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a ruské raketové motory umožňují provoz amerických startovacích systémů Atlas V a Antares,“ pokračuje Luzin. Doplňuje, že obě země jednají provázaně a ruská vesmírná agentura Roskosmos je například silně závislá na zakázkách ze Spojených států.
Poplatky za americké, evropské a japonské astronauty, kteří létají na lodích Sojuz, tvoří téměř 25% ročního rozpočtu Roskosmosu, zatímco zbytek pochází od ruské vlády, nastiňuje akademik. Varuje, že tato provázanost nebude trvat věčně.
ISS, která momentálně funguje jako mezinárodní projekt, se nakonec stane komerční záležitostí, nebo po roce 2025 ukončí provoz, uvádí Luzin. Podotýká, že mezitím se NASA chystá do hlubšího vesmíru se svou lunární orbitální stanicí a dalšími projekty.
„Zde Rusko čelí existenčnímu dilematu. Pro Moskvu je klíčové pokračovat ve vesmírném partnerství se Spojenými státy,“ deklaruje odborník. Připomíná, že právě tato spolupráce, spolu s jaderným arzenálem, udržuje Rusku statut světové velmoci.
Rusko zároveň nyní není v pozici, aby z dlouhodobého hlediska nabídlo americkým vesmírným plánům cosi podobně lákavého, jako když na začátku 90. let disponovalo zkušeností s pilotovanými lety a orbitálními stanicemi, vysvětluje akademik. Dodává, že se navíc ukazuje, že neefektivní ruský státem vlastněný vesmírný průmysl nedokáže navázat spolupráci s lidmi jako Jeff Bezos, Robert Bigelow či Elon Musk, ani naplnit pokročilé americké průmyslové a technické standardy.
Systémový problém
Za největší překážku pro další rusko-americkou spolupráci při letech do hlubokého vesmíru ovšem Luzin označuje ruský politický systém. „Tento systém jde proti tržní ekonomice a soukromým společnostem. Jeho účelem je držet řád politické a společenské hierarchie,“ míní politolog.
Není možné kombinovat výzkum vesmíru a technologický rozvoj se systémem vlády, který udržuje vysokou míru korupce na nejvyšší úrovni a pompézní instituce, které mají za cíl obohacovat úzký kremelský kruh, zdůrazňuje odborník. Tvrdí, že přesně o to se však Moskva snaží.
Již v minulosti mělo Rusko problémy s vypouštěním vozítek, družic a vědeckých misí, které tamnímu vesmírnému průmyslu přinesly ohromné finanční ztráty, připomíná Luzin. Vysvětluje, že zřízení Roskosmosu v roce 2015, do něhož byly začleněny téměř všechny složky ruského vesmírného průmyslu, bylo pokusem o řešení těchto problémů.
Při absenci přímých konkurentů a v prostředí, kdy je vláda ochotná nalévat do něj miliardy dolarů, aby si Rusko dokázalo udržet velmocenský statut, se ale Roskosmos potýká s malou efektivitou, píše historik. Konstatuje, že problémy odvětví prohlubuje i množství vzájemně protichůdných zákonných opatření a skutečnost, že tajná služba FSB stále hledá ve vesmírném průmyslu cizí agenty.
„Nedávné potíže s vesmírnými loděmi Sojuz především pouze odvádějí pozornost od těchto existenční problémů,“ deklaruje expert. Za hlavní otázku považuje to, zda Roskosmos dokáže situaci, kterou sám způsobil, vyřešit a zda se ukáže jako spolehlivý partner pro Spojené státy.
Budoucnost americko-ruské vesmírné spolupráce závisí na tom, zda Rusko prokáže kompetentnost a spolehlivost a jak se budou vyvíjet obecnější bilaterální vztahy obou zemí, domnívá se Luzin. Poukazuje, že výsledná odpověď na obě otázky závisí jen na ruské vládě.
(eurozpravy.cz, foto: CBS News)
