Například plující loď vytvoří před přídí vlnu, která pak proudí kolem lodi, když příď vlnou proplouvá. I naše galaxie se rychle pohybuje vesmírem, takže před sebou může stlačovat mezigalaktický plyn. Ten se zahřívá a vzniká kosmické záření. Takové záření pak může zasáhnout Zemi.
Sluneční soustava kmitá galaxií Mléčné dráhy a každých 64 milionů let přechází nad a pod hlavním diskem, kdy se Sluneční soustava ocitne mimo ochranné magnetické pole galaxie, zvýší se počet smrtících kosmických paprsků generovaných galaktickou čelní rázovou vlnou.
Fosilní nálezy ukazují, že biodiverzita mnoha druhů se snižuje a zvyšuje v cyklech trvajících 62 milionů let. Délka tohoto cyklu se shoduje s obdobími, kdy je Země vystavena silnému kosmickému záření z rázové vlny galaxie. Dvě z hromadných vymírání druhů se odehrála přibližně v době, kdy se Sluneční soustava nacházela nejvýše nad rovinou naší galaxie. To naznačuje, že v této oblasti se děje něco neobvyklého, něco co způsobuje hromadná vymírání…
Tato teorie ještě není potvrzená, je teprve ve svých počátcích. Mohla by však vysvětlit, některé periodicity hromadných vymírání na Zemi. Uklidněním nám může být, že i v případě potvrzení správnosti teorie, do dalšího maxima podle vědců zbývá nějakých 10-12 milionů let.
(zdroj: nevsedni-svet.cz, foto: Pixabay)
