Mata Hari
Mata Hari byla exotická tanečnice, milenka, která zřejmě měla své temné tajemství. Nakonec byla obviněna ze špionáže pro Německo, za což byla ve Francii zastřelena popravčí četou. Než začneme rozplétat spiknutí, tak jí troche poznejme.
Mata Hari se narodila v Holandsku 7.srpna 1876. Měla ještě tři bratry a její otec byl velmi úspěšný obchodník. To vedlo Matu Hari k nedobrému životnímu stylu. Tento způsob života nakonec vedl ke špatnému konci, když se otcovo obchodní štěstí zcela vytratilo. Rodina se rozpadla po rozvodu rodičů. Krátce na to její matka roku 1891 zemřela. Její smrt vše jenom zhoršila a Mata Hari se odstěhovala ke svému kmotru a nakonec žila se svým strýcem.
V 18 letech, po neúspěšné profesi jako učitelka v mateřské škole, našla v novinách inzerát, hledající manželku. Inzerát napsal kapitan Rudolf MacLeod z holandské koloniální armády. Tak se roku 1895 Mata Hari za něj vdala. Krátce po svém zasnoubení byl pár nucen se odstěhovat do Malajsie, která sehrála hlavní roli v později získané slávě. Bohužel, ani dvě děti, které se jim narodily její manželství nezachránily. Opilý manžel jí často bil, alkohol zastavil jeho postup v armádě a navíc si vydržoval milenku. Mata Hari pochopila, že její manželství byla velká chyba a po nějakém čase jej opustila.
Mata Hari a tanec
V té době se dostala k tradičnímu indonéskému tanci. Po několika měsících si osvojila nejen techniku tance, ale sama si vytvořila originální styl, pro který byl nazýván “ klášterní tanec”. S takovouto průpravou se odtěhovala krátce po roce 1900 do Francie. Zelle tak mohla skončit jako slavná kurtisána, ovšem pak vypukla I.světová válka. Povaha jejího vystoupení a tance, založeném na původním indonéském tanci, v kombinaci se striptýzem, jí zavedlo, spolu s dalšími aktivitami, do společnosti vysokých důstojníků různých národů. Aby dokázala, že pochází z původního indonéského prostředí, tak si dala jméno Mata Hari, což znamená v indonéském jazyce “oko dne”.
Rok 1905 znamenal pro Matu Hari dobře rozdané karty. Lidé v Paříži byli lačni po orientálních věcech a Mata Hari plně využívala svůj exotický zjev a kulturního zázemí pochyceného v Holandské východní Indii. Sama se prohlásila za Hindu umělkyni a závoj, kterým si zakrývala části své postavy, sloužil ke zjitření pánské fantazie. Pochopitelně své závoje během tance po celou dobu umně odkládala. První představení měla v Musée Guimet, což bylo Muzeum asijského umění v Paříži. Jejímu představení přihlíželo na 600 nejbohatších návštěvníku francouzské metropole, které opravdu potěšila. Zde vznikla její historická sláva. V té době by někdo jiný byl za podobné představení okamžitě zatčen a uvězněn. Nikoliv však Margareta. Důkladně si totiž promyslela, jak a co činí.
Každý tanec měl svůj příběh
Aby obešla současné zákony, tak ujišťovala, že při každém vystoupení vysvětlí povahu svých tanců. Lidé neměli vůbec ponětí o takovém typu tanců a prostě věřili, že se jedná a tajné tance indonéského lidu. Pro bohaté diváky byly její erotické a smyslné tance natolik přitažlivé, že chtěli stále vice intimnější setkávání s Matou Hari. Všechna vystoupení Mata Hari byla založena na různých příhodách z jejího vlastního života a obecenstvo je doslova hltalo. To jí nakonec dovedlo k titulu nejžádanější, nejkrásnější a nejelegantnější ženou Paříže. Kvůli svému titulu se tak dokázala dostat do jakékoliv společnosti. Na jejím seznamu důležitých osob, se kterými byla v úzkém kontaktu nechyběli politici, businessmani, finančníci, aristokrati a vojenští představitelé. Během těchto let mohla tančit kdekoliv v Evropě a vyprodala jakékoliv divadla. Tento způsob života nakonec skončil. Její kariéra nezapomenutelné tanečnice by skončila tak jako tak, ale její nový život kurtizány by stale vzkvétal, protože bohatí a mocní mužové stále toužili alespoň po kousku její extravagantní bytosti.
1. světová válka
Během doby však začala 1.světová válka. Jedna z nejkrvavějších a největších válek, které dosud lidstvo zažilo. To však Matu Hari v bohaté a nenasytné Paříži nezastavilo. Ale široké francouzské publikum nepřijalo její chování s velkým nadšením. Běžné rodiny měli především starosti jak se nasytit, ohřát se a nepočítaně synů a otců bylo posláno bojovat na frontu v té “Velké válce”. Na druhé straně si Zelle užívala báječný život. Možná proto se francouzská vláda nakonec rozhodla jí později stíhat. Většina bohatých lidí stále utrácela své peníze za cestování. Mata Hari nebyla vyjímkou. Během roku 1915 jí bylo nabízeno 20 000 franků německým konsulem v Amsterdamu Karlem Kroemerem – ekvivalent dnešních 61 000 US dolarů – jako úplatek, za špinonáž pro Německo.
Úloha Mata Hari ve válce je značně kontroverzní. Během války měla Francie na západní frontě obrovské lidské ztráty. Vláda je potřebovala nějak ospravedlnit a tak jí případ Mata Hari spadl do klína jako dar. Jako nejjednodušší způsob jak uklidnit veřejnost, jehož přízeň rychle mizela, je mluvit o špionáži a dvojtých agentech, čehož se francouzská vláda také chopila. Během nejtěžších bojů na Sommě a u Verdunu bylo potřeba pozdvihnout duch národa. A zisk významného špiona by se v té době velmi hodilo. Mata Hari byla oslovena stát se francouzskou špionkou.
Smrt Mata Hari
První její úkol pro Matu Hari bylo odjet do Španělska a tam shromažďovat informace mezi vysokopostavenými důstojníky. Naneštěstí ji britské úřady zadržely a musela se podrobit výslechu. Tam byla označena jako významná německá špionka Klara Benedix. Mata Hari byla z výslechů tak vyděšená, že se přiznala jako francouzská špionka. Po tomto incident už nemohl být její vztah s francouzskou vládou stejný, jako předtím. Následně byla neustále sledována. Její zatčení se uskutečnilo v noci 12. února 1917. Byla uvězněna na základě obvinění ze špionáže pro Německo. To už se celé neštěstí, pro dříve tak milovanou ženu, utrhlo jako lavina.
V červnu téhož roku byla obžalována z 8 trestných činů a nic už jí nemohlo zachránit od popravy popravčí četou dne 15. října 1917. I když se zdálo, že existují důkazy proti Mata Hari, nakonec skutečně prokazatelné důkazy o jakýchkoliv zločinech a její špionáži chyběly. Všechna obvinění byla vágní, pouze s obecnými, nespecifikovanými formulacemi obvinění. Navíc její obhájce byl ve slabé pozici vůči žalobci, který měl na své straně hlas veřejnosti. Prokurátor nakonec přiznal, že není dostatek důkazů k jejímu odsouzení, ale lid si žádal rychlý a tvrdý rozsudek. Je jistě bláznivé si myslet, že někdo může být nespravedlivě odsouzen jenom na základě přání vlastních lidí. Ale v případu Mata Hari vidíme, jak snadno se to může stát. Je to nešťastný konec jednoho života, který prožil vzestupy a pády a nakonec byl vlastně obětován. Nám je dovoleno věřit čemu chceme, ale opravdu to vypadá, že jedna mladá žena z Holandska byla francouzskou vládou obviněna jako německá špionka, což zřejmě nikdy nebyla.
(zdroj: suenee.cz, foto: Smithsonian Magazine)
