Uvádí se, že k danému incidentu došlo v pondělí 10. června poté, co kontrola vzdušného prostoru zaznamenala dva neznámé cíle nad neutrálními vodami. K tomu, aby mohly být tyto cíle zachyceny, byl do vzduchu vyslán stíhací letoun Su-27, který patří do obranných protivzdušných sil Baltského loďstva.
„Posádka ruského stíhacího letounu se na bezpečnou vzdálenost přiblížila k leteckým objektům, které identifikovala jako průzkumné letadlo RC-135 Letectva Spojených států amerických a průzkumné letadlo Gulfstream Švédského letectva,“ uvádí se v prohlášení resortu.
Ministerstvo obrany také uvedlo, že pilot ruské stíhačky nejen informoval o identifikaci letadla, ale také tyto stroje doprovázel, aby zabránil porušování hranic. Celý let přitom probíhal v přísném režimu, a to v souladu s mezinárodními pravidly.
Letecké akce u ruských hranic
V poslední době se činnost zahraničních výzvědných letadel a dronů v blízkosti ruských hranic a vojenských objektů stala mnohem intenzivnější. Zahraniční vojenské letouny se pravidelně objevují nad Baltským mořem, v oblasti Krymu a Krasnodarského kraje a také kolem ruských základen v Sýrii.
Již v březnu byly na hranicích Ruska zaznamenány časté lety jaderných strategických bombardérů Boeing B-52H. Stejně tak i v dubnu se k hranicím v Kaliningradské oblasti přiblížil tento americký bombardér, který měl vzlétnout z britské letecké základny a zamířit k ruským hranicím, aby vyzkoušel nálet na základnu baltského loďstva. O něco dříve zkoumal vzdušný prostor v ruské zóně letových informací také britský průzkumný letoun Boeing RC-135W Rivet Joint.
Ruské ministerstvo obrany opakovaně vyzvalo Washington, aby s podobnými operacemi přestal, ale Pentagon tuto žádost odmítl.
Podle informací radiotechnické jednotky Vzdušně-kosmických sil Ruské federace v roce 2018 objevily a doprovodily více než 980 tisíc letadel. Asi tři tisíce z nich přitom představovala zahraniční bojová letadla, z nichž více než tisíc strojů tvořily průzkumná letadla.
Vojenské akce NATO v blízkosti hranic RF
NATO nedávno reagovalo na výzvu náčelníka Generálního štábu Ozbrojených sil Ruska Valerije Gerasimova, aby zastavilo vojenskou činnost v blízkosti ruských hranic, aby tím došlo ke snížení napětí. Gerasimov tehdy uvedl, že „důležitou podmínkou pro snížení napětí může být ukončení destabilizující činnosti ozbrojených sil aliance v blízkosti západních hranic RF, stejně jako ukončení rozmisťování dalších vojsk a vojenské infrastruktury v Pobaltských zemích, ve východní Evropě či ukončení rostoucí vojenské přítomnosti v Černém moři.
NATO však nepovažuje svou přítomnost v Pobaltí za hrozbu, jelikož věří, že podniká „obranné a přiměřené kroky, které jsou reakcí na měnící se bezpečnostní situaci“. V roce 2016 nasadilo NATO celkem čtyři mnohonárodnostní bojové skupiny v rámci „posílení přítomnosti“ v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku.
(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: Z videa)
