„Nemůžeme jít do supermarketu,“ řekl Tahir, muž z Pákistánu. „Nemůžeme kupovat nic k jídlu. Nesmíme opustit tábor, jako by to bylo vězení – ale nechceme být vězni.“
Dodal: „Situace je nemožná.“
Úřady v Bihaci, v městě asi se 45 000 obyvateli, uložily toto opatření po měsících náročné podpory ústřední vlády Bosny a Hercegoviny v Sarajevu.
Se 700 migrantmi je útočiště Bira přeplněné, zatímco alespoň tolik lidí žije ve stanech mimo brány. Podmínky jsou nehygienické a chabé plachty nabízejí malou ochranu před deštěm a sluncem.
Ve švech praskají i další úkryty kolem Bihacu. Celkově region nabízí ubytování pro cca 3200 uprchlíků, ale v současné době čeká na přestěhování do Evropské unie více než 5 000 vysídlených osob. Každý den dorazí 100 až 150 lidí, odhad policie.
Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) provozuje většinu táborů – a dělá tak špatně, Tahir řekl: „Chtějí, aby jejich fotografie byly pořízeny, když nám dají něco k jídlu jednou denně, chtějí ukázat, jak dobře je o ně postaráno – ale není to pravda. “
Zákaz vycházení je preventivní opatření, řekl policejní mluvčí Ale Siljdedic. „Situace není alarmující,“ objasnil. Policie v regionu Una-Sana připisovala uprchlíkům v prvních pěti měsících letošního roku celkem 130 trestných činů a 400 drobných přestupků, což je asi 20% všech trestných činů v regionu.
Krajské úřady se rozhodly vybudovat nový tábor pro vysídlené osoby ve Vučjaku, bývalé skládce odpadků asi 8 kilometrů mimo Bihac. Neexistuje žádná infrastruktura, žádná tekoucí voda, žádná elektřina; životní prostředí je toxické. Plán spočívá v tom, aby zde bylo původně umístěno 400 vysídlených osob.
‚Znovu a znovu‘
Podle mezinárodních pozorovatelů míří lidé přesídlení do západní Bosny na cestě do Chorvatska a zbytku Evropské unie. EU je připravena nabídnout 13 milionů EUR (14,5 milionu USD), pokud by se orgány rozhodly ubytovat vysídlené osoby jinde v Bosně a Hercegovině.
Mnoho vysídlených lidí to nevidí jako možnost. Chtějí pokračovat v cestě přes Chorvatsko a Slovinsko. „Už jsem překročil chorvatskou hranici 14-krát a znovu a znovu jsem byl přiveden zpět,“ řekl Tahir. Řekl, že své prostředky použil na to, aby zaplatil místní pašeráky, na nichž uprchlíci závisejí na obcházení plotu podél hranic, a aby se vyhýbali minovým polím z devadesátých let.
Brutální chorvatská policie
Chorvatská policie, která měla v úmyslu představit se jako příkladný strážce vnějších hranic Evropské unie, zvýšila své síly, aby hlídaly hranice s Bosnou a Hercegovinou.
Podle zpráv různých organizací zabývajících se lidskými právy jsou vysídlené osoby zadržené chorvatskou policií poslány zpět bez azylového řízení – v rozporu s platnými předpisy EU.
Skupina mladých Pákistánců, kteří byli opakovaně vyzvednuti chorvatskou policií při pokusu o překročení hranic, řekla, že důstojníci si dokonce vzali naše mobilní telefony – ale vzdát se není možností: „Zkoušíme to znovu.“ Jakmile se setmělo, plánovali cestu lesem. Někteří z vysídlených lidí v Bira se pokusili více než třicetkrát.
„Jsme na cestě rok a půl,“ řekl pre DW. S nadějí, že půjde do Itálie, se skupina vydala na cestu do Bosny a Hercegoviny přes Írán, Turecko, Řecko, Severní Makedonii a Srbsko a všude, kam šli, měli vodu, jídlo a střechu nad hlavou. „To je zatím nejhorší,“ řekl jeden. „Musíme spát pod širým nebem a přinášejí vodu do nádrží – jako u skotu.“
(DW, ceskoaktualne.cz, foto: Deutche Welle)
